Chránit přírodní tmu. Takový záměr má šest organizací, které ve středu slavnostně vyhlásily novou Jizerskou oblast tmavé oblohy.

V současnosti existuje na světě už více než desítka chráněných oblastí a rezervací tmavé oblohy, nový česko–polský projekt je ale unikátní tím, že chráněná oblast se nachází na území dvou států.

„Cílem projektu je především ochrana nočního životního prostředí. Zároveň chceme dokázat, že je možné chránit oblast tmavého nebe od světelného znečištění a počítáme také s pravidelnými veřejnými akcemi pod tmavou oblohou,“ konstatoval Sylwester Kołomański z Astronomického ústavu Wrocławské univerzity.

Za projektem stojí kromě polské univerzity také Astronomický ústav Akademie věd ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, Lesy ČR, Nadleśnictwo Świeradów a Nadleśnictwo Sklarska Poręba.

Umělé světlo může být zlem

„Světelné znečištění je jednoduše řečeno umělé světlo používané člověkem v noci. Je tím myšleno světlo, které neslouží nikomu a ničemu, není potřebné nebo vadí či je dokonce nebezpečné,“ podotkl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Právě od toho by měla zůstat nová Jizerská oblast tmavé oblohy uchráněná. „Chráněná oblast se nachází na rozloze necelých pětasedmdesáti kilometrů čtverečních, a to v nadmořské výšce přesahující osm set metrů. Z této oblasti je stále dobře vidět mléčná dráha a počet hvězd viditelných očima je zde kolem jednoho tisíce. Pro srovnání, ve městech je jich viditelných zhruba dvě stě, ve velkoměstech jen dvacet,“ poznamenal Pavel Suchan.

Jizerky nabídly ideální prostředí

V Jizerskohorské oblasti, kde se nachází nová oblast tmavé oblohy, žije jen malá populace lidí a i díky tomu je v této lokalitě málo umělého osvětlení.

Hřebeny hor navíc znemožňují přímou viditelnost světel z okolních měst a obcí, což nahrávalo tomu, aby se chráněnou oblastí stala právě tato lokalita. Jizerskou oblast tmavé oblohy podpořili všichni starostové dotčených obcí a podporu vyjádřil i ministr životního prostředí ČR Ladislav Miko.

„Velmi vítám zřízení takovéto oblasti. Je to výborný nápad,“ vzkázal ministr.

Tma Jizerských hor sice také není absolutní, ale stále je lepší než na většině území České republiky. Podle astronomů už navíc v Evropě absolutní tma prakticky neexistuje.

Aleš Majer předvádí astronomický dalekohled Binar 125×40 , který slouží k pozorování větších ploch na nebi, například mlhoviny, galaxie a komety.

V současné době se v celém světě nachází více než deset chráněných oblastí tmavé oblohy, většina z nich ve Spojených státech a Kanadě. „Zřízení takových oblastí plánují také na Novém Zélandě a v Maďarsku,“ poznamenal Pavel Suchan.

Podle něj už samotná existence takovýchto chráněných území svědčí o tom, že tma se připojila k ohroženým částem životního prostředí.

„Ochrana tmy se pomalu zařazuje do existujících chráněných oblastí, například národních parků. Máme–li na paměti, že tma je také přírodní bohatství, tak se takové jednání zdá být nejen logické, ale přímo nezbytné. Takováto chráněná území plní obdobně jako klasické přírodní rezervace nejen ekologické funkce, ale také vzdělávací, protože pomáhají lidem uvědomit si, jak vážným problémem je světelné znečištění,“ uzavřel Suchan.

Přemíra umělého světla v noci může vést u člověka k vážným potížím a nemocem, a nedostatek tmy v noci má špatný vliv i na faunu a floru.