Lovecká sezona je v plném proudu. Lidé, kteří se chystají do lesů, by si proto měli dávat pozor. S obdobím honů se pojí zranění jak na straně myslivců, tak náhodných návštěvníků honiteb, i protože, že vrcholí houbařská sezona. Úrazů, včetně těch smrtelných, rok od roku přibývá, často vinou nedbalosti nebo neinformovanosti.

HONY MUSÍ BÝT OHLÁŠENÉ

Hony sice musí být ohlášeny na obecním či městském úřadě, zákon však nestanovuje povinnost na ně upozorňovat veřejnost, a je tak jen na obcích, zda lidem tuto informaci předají. „V České Lípě, když plánujeme naháňku, informujeme tiskovou mluvčí města. Ta poté informaci rozešle mezi media, informace se uveřejní v městských novinách a snažíme se o honu obeznámit co největší skupinu lidí. Bohužel znám i případy, kdy se naopak po této informaci lidi do lesa jdou zvědavě podívat, což je opravdu nebezpečné," uvádí Jakub Máslo, referent rybářství a myslivosti v České Lípě.

O plánovaných honech začaly některé obce účinně informovat prostřednictvím nového chytrého komunikačního kanálu, mobilního rozhlasu. Na Českolipsku mobilní rozhlas využívá hned několik obcí, jako jsou například Zahrádky, Brniště nebo Volfartice.

Mezi obyvateli je o službu zájem, textové zprávy z úřadu v Zahrádkách odebírá už 170 lidí. „Rozesíláme hlavně zprávy týkající se kulturních akcí, termínů mimořádných svozů odpadu nebo výluk v hromadné dopravě a uzavírek silnic," uvádí místostarosta Zahrádek Robert Srnka a dodává: „Nyní naháňku nahlášenou nemáme, ale pokud se k nám o ní informace dostane, určitě bychom SMS rozhlas na takovou informaci využili," doplnil místostarosta.

V nedalekých Holanech informují občany o honech ve zpravodaji, který jde do všech schránek, i pomocí SMS zpráv. „Pokud nám myslivci nahlásí naháňku dostatečně dopředu, jde informace do občasníku. V dalších případech používáme SMS rozhlas a klasický rozhlas, protože ne všichni jsou odběrateli zpráv od obce," uvádí Andrea Subotová, starostka městyse Holany.

STÁLE BLÍŽE DOMŮM

Černá zvěř se v posledních letech rozmnožila a nebojí se už ani přijít do těsné blízkosti rodinných domů. Právě proto se hony přesouvají i do obytných obcí. „Obvykle prostor obce není honební, tam se tyto akce nesmí organizovat, ale například v Horní Libchavě udělali právě naháňku proto, aby snížili škody po divočácích," uvedl Karel Steiner z českolipského mysliveckého spolku Špičák.

Právě v takových případech je zapotřebí informovat obyvatele o honu. Některé obce tak činí na úřední desce nebo webových stránkách. „Toto hlášení je neúčinné, všimne si ho jen zlomek obyvatelstva obce, navíc přesně nespecifikuje, od kdy do kdy a ve kterých lokalitách hon probíhá. Proto jsme začali využívat moderní komunikační kanály," komentuje problém Martin Habáň, starosta jihomoravské obce Březina, který tento způsob komunikace používá, a tím tak chrání své občany.

ZÁKAZ VSTUPU

Moderní forma mobilního rozhlasu tak může předejít nehodám s mnohdy fatálními následky. „Občané od své obce či města získají prostřednictvím mobilního telefonu, pevné linky, SMS či hlasového hovoru informaci o tom, že se v okolí obce pořádá hon. Díky tomu mohou návštěvu okolí honitby zrušit nebo alespoň dbát zvýšené opatrnosti. Pravděpodobnost zranění se tak rapidně snižuje," řekl Ondřej Švrček, provozovatel jedné ze služeb Mobilní rozhlas.

Pomocí moderních komunikačních metod přitom poslání zprávy občanům trvá jen pár minut, stojí pár korun a má široký zásah. Obce se mohou také uchýlit i k zákazu anebo omezení vstupu do lesa. To může vydat obec s rozšířenou působností poté, co posoudí oprávněnost žádosti uživatele honitby, což je například místní myslivecké sdružení.

V České republice je přibližně 5 800 honebních spolků, ročně se vydají zákazy nebo omezení vstupu jen pro pár desítek z nich.

Myslivci by měli lovit jen tam, kde je to zcela bezpečné, musí pouze vyhodnotit, zda je vzdálenost od lidí dostatečná. Ne vždy se tak děje a případná nedbalost či neopatrnost pak může být příčinou zranění. Myslivec si třeba zapomene zajistit po nabití zbraň, o niž pak zavadí kabátem a dojde k výstřelu.

Ročně jsou v tuzemsku takto evidovány průměrně jeden až dva smrtelné případy, které jsou trestním právem klasifikovány většinou jako usmrcení z nedbalosti. Letos v září například Nejvyšší soud potvrdil trest pro myslivce, který omylem zastřelil trampa spícího na poli.