Z vody v přehradě vylovil i velkou piraňu

Šestatřicet sezon na jednom pracovním místě a ještě ho to neomrzelo. Navíc koukne z okna a už je rovnou v zaměstnání. Je jako vodník, hlídá ale vodní dílo namísto dušiček. Hrázný v Jablonci Jiří Chmelař.

Co je pro hrázného na jablonecké přehradě zajímavější, zimní nebo letní sezona?
Pokud napadne sníh, tak je to takové jednotvárné, uklízíme sníh a podobné věci. Pokud je vše zapadané, tak málo co jde dělat. Spíš práce z údržby, na kterou nemáme čas v létě. Práce v létě je rozmanitější, je za námi vidět víc, protože se seká, udržuje se, uklízí a jsou práce, které se nedají dělat v zimě.

Měnil byste někam jinam? Máte třeba vytouženou vodní lokalitu?
Myslím, že teď už ne. Po těch letech, co jsem tady? Ne že bych si nezvykl, ale ani by se mi jinam nechtělo, protože už to tu člověk za ty roky zná, že bych to neměnil. To už to tu vydržím do důchodu.

Zmínil jste důchod. Vychováváte si v Povodí Labe nějakého nástupce? Jak to funguje?
Většinou se to dědí v rodině, ale já mám tu smůlu, že syn na to nemá buňky, není technický typ. Tak co se týká mojí rodiny, zástupce nemám. Kdo nastoupí po mně, to ani nemohu říct.

Za jak dlouho to bude?
Nevím, jak dlouho mě tu nechají? Oficiálně pět let. Víte, jak to je ……

Dá se práce hrázného dělat při penzi? Jsou k tomu potřeba splnit určité fyzické nároky?
To určitě. Pokud je člověk zdravý důchodce, tak se dá dělat. Záleží na firmě, jak mě tu třeba nechá, nejenom mě, ale i kohokoli jiného. Pokud by mi síly stačily. Ale samozřejmě musím mít mladšího pomocníka, který by zastal to, co já ne. Například lézt po stromech, to už bych se bál. My jsme tu stejně dva až tři, tak by tu ten mladší vždy byl i kdybych já jako hrázný přesluhoval v penzi.

Dnes jste byl mimo jiné i ve štole. Co tam kontrolujete? Nebo jinak, proč ji kontrolujete?
To je jedna z prací, na kterou v létě nemáme čas. Do štoly chodíme pravidelně jednou týdně měřit. Jak je venku mizerné počasí, tak děláme údržbu. Na podlaze nám narůstají sintrové materiály, odsekáváme je a odvrtáváme vrtačkou, čistíme žlábky. Mazali jsme měřící místa, kde se měří nivelace, kde se měří roztaženost spár, tam jsou krytky. Čili údržba tohoto měřícího zařízení. Očistili jsme čerpadla, v létě není čas. Ve štole je deset nad nulou, takže to je v zimě příjemné.

Pokud byste si měl vybrat jeden den v roce a říct si - to je ten můj oblíbený, na ten se těším. Který by to byl?
Mám rád jaro, když mizí sníh, příroda se začíná zelenat. Jaro jako roční období mám nejraději. Ale abych řekl, že se těším na Velikonoce, to určitě ne. Také se těším, když už končí letní sezona, protože přestanou takové ty noční „bordely“ a ty noční hlučné hrátky tady v okolí přehrady. To si vždy trochu oddychneme a zbytečně napravujeme škody, které způsobují čas od času vandalové. No ale po sezoně tepla zase přijde zima. Tak bych asi upřednostnil to jaro.

Zmínil jste vandaly. Kdo vás v této souvislosti loni naštval, co tady kde provedl?
Že naházejí občas nějaké vozíky z Kauflandu do přehrady a pod hráz, tak to jsou takové běžné choutky mladých lidí, kteří tady popíjejí. Pak ten koš na střeše objektu v parku pod přehradou. Ne, že by mě to naštvalo, ale říkal jsem si, co ještě kdo vymyslí? Takové nápady, jaké lidi někdy mají, to zůstává rozum stát, ale vyloženě mě nic nenaštvalo.

Měl jste někdy na přehradě opravdu nevšední nález?
Před pár lety tu rybáři vylovili na trojce želvu nádhernou o velikosti dezertního talíře, ale to už v poslední době není nic výjimečného. Jen když se ji tu před tím snažili vylovit z Ligy na ochranu zvířat, bylo to jako hra na schovávanou. Přežila zimu a pak se sama chytla na udici.

Na podzim 2008 jsem tu našel sice už mrtvou ale dost velkou piraňu. Tak přes třicet centimetrů. To byl opravdu nevšední nález.