Kliknutím zvětšíteTomáš Slavík, známý coby Datel, patří k nejúspěšnějším českým bikerům. Nad úspěchy vyčnívají dva tituly mistra světa ve four crossu (4X) a celková vítězství v řadě světových pohárů. Stojí za ním i vynikající sportovní akce na jablonecké Dobré Vodě i hudební festival. Mimo to Tomáš pořád cestuje a zkouší nové disciplíny. Jak svou letošní sezónu hodnotí jediný člen Budvar Racing Teamu, kterého místo motoru žene dopředu gravitace a vlastní svaly?
Protože je ‘Datel’ neustále v jednom kole, beru do ruky telefon a volám na staré známé číslo. Takže Tomáši, kde jsem vás vlastně zastihl?
Jsme ve Francii, kde s českou partou filmařů z Fullface production natáčíme klip na kolo Ghost, na kterém budu jezdit v příští sezóně. Není to přímo můj vlastní promodel, i když jsem se na jeho vývoji podílel. Už se na něj těším, tohle bude jeho první role.
Tenhle rozhovor by měl být o shrnutí sezony, která právě proběhla. Takže?
Z výkonnostního ani výsledkového hlediska jsem neměl žádné velké výkyvy a udržoval se pořád v top stavu. Co se týká pořadatelského pohledu, opět mě potěšil závod JBC 4X Revelations, který se nám zase extrémně povedl.
Na váš domácí závod JBC 4X Revelations v Jablonci nad Nisou chodí tisíce lidí. Máte nějaký recept, jak udělat úspěšnou akci, kterou jste začal dělat už před…
… před pěti roky. Letí to co? Když jsme v roce 2013 dělali vůbec první ročník, ani jsme nevěděli, jak se stalo, že se nám to tak povedlo. Tenkrát jsme udělali propagaci v nejlepším duchu a mysleli si, že přijde 500 nebo 600 lidí. A přišlo šest tisíc lidí. Nebyli jsme na to vůbec připravení a za pochodu řešili, jak si s tím poradit, protože jsme na takový počet lidí neměli ani dost sekuriťáků nebo výčepů. Samotné nás to fascinovalo. Dělali jsme to s partou zapálených kámošů s láskou ke sportu, na nic jsme si nehráli a zafungovalo to. Díky tomu vznikla jedna z nových jabloneckých dominant fourcrossová trať v areálu na Dobré Vodě.
Můžete teď s odstupem zhodnotit, jak se vám to povedlo letos? Neokoukalo se to už divákům?
Jednoduše řečeno jsme i letos zlomili rekord v návštěvnosti. Jako každý rok jsme i letos bojovali s počasím s tím rozdílem, že zatímco v předchozích letech strašně lilo a déšť nás přestal bičovat třeba až den před akcí, a spoustu věcí na trati jsme tak museli dělat znovu, letos jsme to měli úplně na knop a pršelo snad ještě hodinu před začátkem. Nakonec ale všechno dopadlo skvěle. Diváci se bavili, pro všechny bylo dost muziky, jídla i pití. Hlavním hřebem bylo létání českého akrobata Martina Šonky a na akci se objevil i Kazma, který dokonce sjel trať. Zúčastnili se influenceři, kteří akci dostali do povědomí lidí a ve finále jsme napočítali kolem 10 až 11 tisíc diváků.
Jak to, že v Jablonci tahle disciplína funguje a ve světě to vypadá, jako kdyby se fourcross pořád nedokázal vrátit na špičku jako před 2011?
Já konceptu 4X pořád věřím. Myslím, že dokáže být skvělou show pro lidi, a že na to pomalu přicházejí i venku. Nejde o to, aby to byl striktní závod, který se odjede na čas, ale musí to lidi bavit. Musí u toho být muzika, koncerty, party… Když si jezdci nepřijdou jako závodníci, ale jako rockové hvězdy, je to na dobré cestě. Novinkou pro příští rok ve světové sérii je, že by se měl jeden závod vrátit do Szczawno-Zdróje v Polsku, kde měl obrovskou fanouškovskou základnu, ale závod se tu několik let nekonal z politických důvodů.
V letošním sezóně jste se také pustil do městských sjezdů. Co vás k tomu přivedlo?
Ve fourcrossu jsem už získal skoro všechny tituly a městské downhilly se líbí jak divákům, tak sportovcům. Zatím jsem měl v téhle disciplíně nejúspěšnější rok, protože se mi podařilo vyhrát ve Valparaisu v Chile a pak v Puer-to Vallarta v Mexiku. Teď mě čekají ještě závody v Taxcu a ve Francii. Moc se těším a mám velkou motivaci.
V červnu jsi oslavil třicetiny a pomalu se blížíš do věku, kdy bys mohl být otcem. Měl jsi během závodění čas přemýšlet i osobním životě?
Poslední měsíce se to na mě sype ze všech stran od všech lidí, kteří se mě na to ptají. Protože mám už devět let přítelkyni a doufám, že je jen otázkou času, kdy se objeví malý Slavík nebo Slavice. Beru jako svůj osobní úkol i to, že jsem se rozhodl postavit dům. Makám na tom, aby bylo případně zázemí pro rodinu.
Kromě kola je vaší vášní i rybaření. Na konci léta jste se zúčastnil jednoho velkého rybářského závodu jak jste dopadl?Rybaření je skutečně moje největší záliba mimo bajky, a když nejsem s přítelkyní, trávím hodně času u vody. Letos jsme se s kamarádem, bývalým motokrosařem a bikerem Petrem Korbičkou, a Michalem Savrukem vydali do Francie na světové mistrovství v rybaření a ze 116 přihlášených týmů jsme skončili na pátém místě. Bedna nám unikla jenom o pár kilogramů. Legendy, co dělají tenhle sport dvacet let, museli vzít na vědomí, že mají konkurenci v podobě šílenců, co svou dravou náturu převedli do kapraření.
Zbývá vám přitom všem nějaký čas na krosku?
Každý, kdo mě zná, ví, že motokrosová motorka má stálé místo v mojí přípravě. Fandím a sleduju motokros a vlastně mě baví každá řidítka, co se dají chytit a nepustit. Kdybych nezávodil na kolech, určitě by mě to táhlo k motokrosu nebo i dráhovým motorkám. Baví mě MX stejně jako Moto GP.
Sledujete někoho ze svých kolegů v Budvar Racing Teamu?
Mým hrdinou je Frankie Vojtíšek, legenda z Dakaru a okruhový závodník v tahačích. Je otec Radky Vojtíškové, nejlepší kamarádky mojí přítelkyně Hedviky.
V Jablonci se na konci září jelo MČR ve fourcrossu, ale vy jste se ho nezúčastnil. Už to máte s domácími soupeři až příliš snadné?
Mistrovství republiky nijak nepodceňuji. Ale mám za sebou 35 závodů a letos jsem se chtěl na mistrovství podívat z hlediska pořadatele a diváka. Díky tomu jsem měl možnost na chvíli si oddychnout a soustředit se na jiné akce.
V létě jste jel obhajovat titul mistra světa do Val di Sole, ale nepovedlo se. Proč?
Mistrovství světa je pro mě už tři roky po sobě zapikaný závod. Přijedu v nejlepší formě, cítím se skvěle, lítám po kopci a pak se něco stane. Tentokrát jsem v kvalifikaci ve třetí zatáčce najel předním kolem do hlubokého prachu, spadl a poničil kolo do té míry, že se na něm nedalo pokračovat. Plamínek naděje zhasl předčasně.
Závodění na kole bývá spojené se zraněními. Jak se vám letos dařilo v tomhle ohledu?
Pořád mě zlobily nějaké drobnosti. Začalo to nataženými vazy v koleni a později mě trápila zlomená kůstka v zápěstí. Na druhou stranu se mi vyhnula nějaká větší zranění.
Jaká největší změna vás čeká v roce 2018? Dal jste si na příští sezonu předsevzetí?
V příštím roce pro mě bude nejdůležitější mise MS ve fourcrossu. Po třech letech bych chtěl konečně vybojovat zpátky titul mistra světa. Kromě toho se těším na sérii závodu Crankworx. Ladím nové triky, tak uvidíme, jak se zadaří.
Adam Maršál
26
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
