Při letmém pohledu se zdá, jako by pravidla neurčoval úřad, nýbrž lid sám. Venku roušky nenosí a z okolí hospod si udělal předzahrádky. Uvnitř je však na sebe přísný a respirátory navléká a vyžaduje. Policie spoléhá na moudrost lidu a nechává tomu volný průběh.

Přes to je dobře, když ministr Arenberger ještě váhá s otevřením obchodů. To předvánoční se stalo jednou z příčin tragické národní pohromy. Vláda nesmí naslouchat hlasům opozice. Ani právem rozlobeným nebo bez vlastního zapřičinění zoufalým obchodníkům. Jediné, co platí, mají být epidemická čísla.

Týden nebo dva navíc jsou pro všechny, kteří musí mít zavřeno a bojí se budoucnosti svízelné ba krušné. Dají se však vydržet. Pokud by předčasné otevření odstartovalo další covidovou tsunami, stálo by přes pomalu ale jistě pokračující očkování stovky životů.

Na druhou stranu by ale neměl ministr obchodníky provokovat pábením. Jednou řekne: Třetího května nejspíš otevřeme. Pak se opraví: No, možná neotevřeme, počkejte si.

Není to tak hrozné jako na podzim nebo v zimě, kdy se ústy rozvolňovalo pořád a doprovázela to rozporná utužovací opatření. Jakákoli dvojznačná slova však ještě zvyšují beztak obrovskou nedůvěru v normy,úřady a instituce.

Z této nedůvěry se bude země zotavovat pomaleji a klopotněji než z pandemie. Ba bude se z ní dostávat hůř než hospodářství z krize. Teď se to vyléčit nedá, přes to doporučení pro vládu zní: Uvolňovat obezřetně, mluvit jednoznačně.