Letošní 17. listopad měl potenciál stát se radostnou a důstojnou oslavou výročí sametové revoluce. Nikdo neměl důvod házet premiérovy a prezidentovy květiny do koše, což mimochodem samo o sobě bylo v minulých letech popřením všeho, co převrat znamenal. Andrej Babiš se památníku poklonil v šest ráno, aby jeho ani Alenu Schillerovou a Karla Havlíčka netrefila vejce. Naopak Petr Fiala, Vít Rakušan či Olga Richterová přicházeli k desce s havlovským véčkem za nadšeného potlesku a ovací davu.

Kateřina Perknerová
Králíci z klobouku

Takové entrée by si nepochybně přála každá nastupující garnitura. Jenže znáte to, není důležitý dobrý začátek, ale konec. Nepochybuji, že Fialova vláda, k jejímuž složení až na jediné jméno neměl prezident Miloš Zeman výhrady, má bohulibé úmysly. V případě krocení covidu ovšem zatím pozorujeme spíš tápání, nejistotu a hlavně nulové odhodlání k razantním krokům. Pochopitelně za ty nese stále výhradní odpovědnost Babišův tým, ale bylo by povzbudivé, kdyby se na nutných opatřeních shodly obě strany. Dosluhující premiér včera ohlásil, že od pondělka se zavádí tzv. bavorský model, v němž bude ve službách a na hromadných akcích požadován doklad o očkování nebo prodělané nemoci. Negativní testy stačit nebudou. Petr Fiala to podrobil mohutné kritice, protože Vlastimil Válek se s Adamem Vojtěchem na dané téma sejde až ve čtvrtek ráno. Podle něj to vláda dělá naschvál a hlavně pozdě. Proč jí v tom tedy nešel naproti?

Chápu jásot budoucího ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády Víta Rakušana nad tím, že slavíme 32. výročí sametu konečně bez komunistů ve sněmovně, ale zároveň říkám, že s tím si příští kabinet rozhodně nevystačí. Zasedne v něm spousta nováčků, kteří provoz ministerstev neznají, a dá jim zabrat nejen covid, ale také narůstající díry v rozpočtu, drahé energie a záhy určitě i velká občanská nespokojenost. Je na to patnáct mužů a tři ženy připraveno?