Českem cloumají poštovní emoce. A v zájmu férovosti je třeba říci, že v tomto směru nejsme výjimkou. Velkou společenskou debatu a emoce vzbuzuje transformace státních poštovních služeb totiž vždy a všude po Evropě. Nicméně to, co se podařilo ministru vnitra Rakušanovi, vejde do učebnic. Hůře to už udělat skutečně nešlo.

Karel Havlíček
stínový premiér za ANO

O to více, že v širší společnosti panuje víceméně shoda v tom, že jisté změny jsou potřeba. Téměř všichni si totiž uvědomují, že postupná liberalizace evropského trhu, digitalizace a rostoucí konkurence jsou trendy, které nelze zastavit a klíčový státní podnik se tomu musí přizpůsobit. Tím spíše, že už v roce 2025 nastane zásadní zlom. Pokud totiž bude chtít pošta získat poštovní licenci, bude se o ní muset ucházet v nové, transformované podobě. V opačném případě to bude její definitivní konec.

Místopředseda PSP ČR a stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček
Rozpočtové utrpení

I proto připravilo vedení České pošty už v průběhu roku 2021 novou strategii, která transformaci zahrnovala. Ta obsahovala i plán změny pro pobočkovou síť. Ten byl komplexní a především od začátku počítal hlavně s důkladnou diskusí s obcemi a městy. Jeho princip se dá jednoduše popsat tak, že jakékoliv omezení se musí kompenzovat posílením služeb v jiné formě. Například rozšířením externích výdejních míst ve městech na bázi balíkoboxů, pick-up pointů nebo třeba i tím, že větší pobočky vybavíte vyvolávacím systémem pro efektivnější vyřizování požadavků zákazníků. Důležitým krokem je také vyvedení czech-pointů do specializovaných přepážek, aby neblokovaly standardní poštovní operace. Zcela zásadní je potom rozšíření sítě Pošta Partner, a to v místech, kde by docházelo k redukci tradičních pošt. Variantou je, že by se provozovatelem stala přímo obec nebo podnikatelský subjekt. K tomu je ovšem třeba dopředu projednat se starosty místa, kterých by se to týkalo, sladit to s požadavky obcí, kontaktovat živnostenské svazy nebo komory a zavčasu dohodnout s provozovateli podmínky.

To vše se ale musí dělat s předstihem. A právě o čas ministr vnitra trestuhodně přišel. Ačkoliv byl strategický plán pošty schválen dozorčí radou na podzim roku 2021, po celý rok 2022 se neudálo nic. S jedinou výjimkou. Ministr se emotivně rozhodl, že ukončí spolupráci s šéfem pošty, respektovaným manažerem, který transformační plán připravil. Důvod? Sešel se jednou s kontroverzním podnikatelem Redlem. S tím, který je zároveň šedou eminencí STAN a který měl paradoxně zásadní vliv na hnutí, které ministr vnitra řídí.

Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela.
Šetřit energie Češi umějí

Ani po devíti měsících nedokázal ministr najít za jím odvolaného ředitele adekvátní náhradu a tak se vedení pošty musel ujmout jiný člen bývalého vedení. Ten se tak se zpožděním 1,5 roku, pod časovým tlakem a s vidinou čím dál bližšího bankrotu, přichází s poněkud zvláštním řešením. Opráší starou transformaci, ale vybere si z ní jen něco. Takže třeba bez jakékoliv diskuse s obcemi a městy předloží plán redukce poboček. Chaoticky připravený, nelogicky poskládaný seznam 300 pošt na odpis (proč zrovna 300?) logicky budí obrovské vášně. Lidé se přirozeně ptají, proč se v menším městě ruší více poboček než ve městě větším, proč se ruší pošty s jediným bezbariérovým přístupem v obci nebo proč je redukce nevyvážená přes kraje. Tlak roste, načež ministr s klidnou tváří připustí, že je vlastně možné seznam zrušených poboček změnit, pokud se nezmění jejich celkový počet. Každý si asi dovede představit, co po tomto vzkazu nastane…

Zdroj: Deník

Nebývalému zmatku a nejistotě šlo snadno předejít. Stačilo se řídit plánem, který nová vláda měla k dispozici, jen se jím neřídila. Schází rok a půl nečinnosti. A chybí i alespoň trochu schopný ministr. Ten stávající totiž dělá jednu chybu za druhou. Úsměvně působí i jeho tvrzení, kterak v roce 2022 zajistil 6 miliard korun, které poštu zachránily. Jednalo se přitom o platbu za univerzální službu pro stát za roky 2018-2022, která podléhala notifikaci EU a o kterou se v gesci Českého telekomunikačního úřadu zažádalo už v roce 2018. V roce 2022 byl jen schvalovací proces Evropskou komisí úspěšně ukončen a částka se tak mohla proplatit.

Podcenění situace, neschopnost rozpoznat priority, ekonomická nekompetence a upřednostnění politických zájmů při řešení vlastních skandálů na úkor udržení stability pošty. To jsou hlavní důvody, proč se transformace pošty vymkla vládě z rukou. Účet zaplatíme všichni.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.