Pokud právě dřevostavbu zvažujete, zkuste si na misku vah položit argumenty zastánců a odpůrců. Cena tím správným vodítkem nebude, protože u dřevostavby je srovnatelná s náklady, které vynaložíte na dům zděný. V případě menšího pozemku už je ale její výhoda zřejmá. Tloušťka obvodové stěny dřevostavby je oproti jiným konstrukcím menší, přičemž potřebné tepelněizolační parametry jsou srovnatelné.

Odhady hovoří o úsporách zhruba desetiny plochy na stejném půdorysu, což ve výsledku může znamenat třeba šatnu nebo technickou místnost navíc. Stavět budete pomocí „suché technologie“ rychle, bez technologických přestávek a bez ohledu na počasí. Pokud jde o rychlost výstavby, nemají dřevostavby konkurenci, samozřejmě za předpokladu vyřízení všech nutných povolení. Jakmile je vybudovaná základová deska, pásy nebo zemní vruty, můžete do několika týdnů usínat v nové ložnici.

Přeborníkem v tomto směru je modulární dřevostavba nebo masivní dřevostavba z CLT panelů. Někteří dodavatelé typových domů, finančně nejméně nákladné realizace, uvádějí v případě panelové technologie osm týdnů. Pokud si ale takový domek vyberete, platí zde víc než kde jinde doporučení: dvakrát měř a jednou řež. Před výrobou panelů musíte přesně vědět, jak bude uspořádán interiér, včetně detailní podoby kuchyňské linky a umístění dalších spotřebičů, protože bude třeba přesně vyznačit rozmístění zásuvek.

Mikroklima bez škodlivin

Dřevo, jakožto přírodní, recyklovatelný materiál má skvělou opracovatelnost, proto dřevostavby umožňují velkou variabilitu půdorysu a vzhledu. Jak hodně bude dům energeticky úsporný a jak dokáže zaručit dostatečnou tepelnou a vzduchovou izolaci, záleží na typu a použití konkrétních stavebních materiálů. Klasické roubenky a sruby se svými trámy a kládami, které se na sebe skládají s tesařskými spoji v rozích, v tomto ohledu moc šancí nemají. Proto se do popředí dostávají systémy, kdy je na staveništi spojena trámová konstrukce vyplněná izolací, zavětrovaná panely a obložena pohledovými deskami. Nebo se vytváří sendvičová struktura přímo v továrně a na stavbu se doveze konstrukční panelový prvek.

Plusem dřevostaveb je také zdravé vnitřní mikroklima bez škodlivin, velmi zdůrazňované téma dneška. Skeptici však v téhle chvíli podotknou, že některé dřevostavby sice mají nosnou konstrukci dřevěnou, ve skladbě jejich stěn však najdete i materiály, které se dřevem mají společného jen málo. Faktem je, že mnoho stavebních výrobků je vyrobeno z dřevního odpadu či produktů využívajících kombinaci dřeva s jiným materiálem, například OSB deska se vyrábí lisováním velkých, až sedm centimetrů dlouhých třísek ve třech až čtyřech vrstvách, spojených například polyuretanovým pojivem.

Slabinou dřeva je oproti zdivu jeho velmi nízká akumulační schopnost, což v praxi znamená, že při zatopení v zimním období se sice dům velmi rychle prohřeje, po vypnutí však stejně rychle teplo vyprchá. Problémem může být také přehřívání v letních parných dnech. Důležitou roli tak bude hrát materiálová skladba pláště objektu a kvalitní izolace.

Už v rámci projektu byste také měli počítat s instalací předokenních žaluzií či jiného typu stínění nejen na jižní straně, ale také na východní a západní. Odpůrci dřevostaveb připomenou ještě jednu nevýhodu, z hlediska fungování třeba větší rodiny ne úplně ideální, a tou je špatná izolace hluku. Navíc dřevo pracuje, proto občas zaslechnete, jak někde něco skřípne nebo vrzne. V neposlední řadě se budete muset postarat o skutečně důslednou ochranu před vlhkostí.

Hrátky s masivem

Bydlení v domě ze dřeva, odborníci tak označují jen klasické roubenky či sruby z masivu, má své kouzlo. Většina investorů, alespoň podle údajů Českého statistického úřadu, však volí moderní dřevostavby, které využívají konstrukční systémy a materiály na bázi tohoto přírodního materiálu. Že jde o dřevostavbu, byste u některých na první pohled vůbec nepoznali. Podstatnou otázkou, kterou budete proto muset vyřešit, je výběr konstrukčního systému. Dřevěné konstrukce se nejčastěji vyplní izolací a zaklopí OSB deskami. Existuje jich ale více typů, množství materiálů a nepřeberné množství kombinací.

Každý má pochopitelně své klady i zápory, více či méně se hodí pro dokončení svépomocí a nabízí potřebný energetický standard. Spektrum je široké, fotky objektů v katalozích lákají, dodavatelé zvou k návštěvě, ale než konstrukčním principům alespoň zhruba porozumíte, chvíli to potrvá.

Při nutném zjednodušení najdete na trhu tři základní druhy dřevostaveb. K tradičním domům z masivu, roubenkám a srubům, přidejte stavby z CLT panelů a nejvíce využívané rámové, chcete-li sendvičové dřevostavby. Při bližším zkoumání zjistíte, že každý uvedený druh nabízí ještě další varianty.

V minulosti byly pro stavbu venkovských domů využívány konstrukce z masivního dřeva, se stěnami postavenými technikou roubení. Jednotlivé trámy byly kladeny vodorovně na sebe a v rozích spojeny tesařskou vazbou, která se postarala o stabilitu konstrukce. V současné terminologii se za masivní dřevostavby považují objekty, jejichž nosnou konstrukci tvoří právě voňavý masiv nejméně z poloviny.

Sruby, při jejichž stavbě využívali zálesáci na severu kulaté dřevěné klády bez kůry, mají vazbu se sedlovými spoji v rozích s přesahem. Pokud vás právě takový způsob bydlení, vstřícný k životnímu prostředí, osloví, s předstihem si zjistěte, jestli si na svém pozemku můžete právě takový dům postavit. Jistě se najdou nadšenci, kteří se pustí do stavby svépomocí, většinou si však lidé objednají už připravenou kulatinu o průměru až čtyřicet centimetrů, z níž se srub nejprve sestaví u dodavatele, pak se trámy rozeberou a ve finále znova sestaví na vybraném místě. Když si postavíte srub ze surového dřeva, budete mu muset dát čas, aby vyschlo, takže nespěchejte s osazením dveří a oken. Počítejte také s tím, že se váš domeček během několika příštích let o pár centimetrů zmenší.

Mech ve spárách

Půvabné roubenky stavěli naši předkové z opracovaných hraněných profilů, v rozích mají rybinový spoj bez přesahů. Zatímco v současnosti se jako izolace používá ovčí vlna či konopný provazec, v minulosti se do vodorovné spáry nacpal mech a do trámů ve spárách se zatloukaly štípané dřevěné klínky, které se nakonec potáhly dobře známou hliněnou vymazávkou. Nezapomeňte také, že čerstvě poražené dřevo, které použijte k výstavbě, bude kvůli vysokému obsahu vody ohroženo dřevokaznými houbami a dalšími škůdci. A opět budete muset nechat domeček „sesednout“.

Tomuto problému se elegantně vyhnete, když použijete už dopředu vysušené, případně lisováním nebo lepením upravené dřevo. Lepené trámy se opracovávají v CNC obráběcích centrech. Mají zespodu vyfrézované drážky a v horní části dvě až tři pera, která v podélném spoji zapadají do drážek horního trámu. Spojí se proto bez hliněné vymazávky. Pokud chcete u své roubenky udržet bílé linky mezi trámy, najděte si dodavatele, který spáru uzavírá bílou plastovou lištou.

Jestliže se rozhodnete kráčet ve stopách předků, čeká vás v prvé řadě jednání na stavebním úřadě, protože tradiční roubenka nesplňuje legislativní požadavky ohledně prostupu tepla. Řešením může být například stěna tvořená dvouvrstvým roubením s vloženou izolací, kdy se mezi dvě relativně tenké roubené stěny z lepených hranolů vloží dřevovláknité izolace nebo minerální vlákna. Při výběru dodavatele si ověřte jeho zkušenost s tím, jak dřevo pracuje.

O typickou vůni čerstvého dřeva nebudete ochuzeni ani v případě, kdy sáhnete po domě z masivních, bytelných CLT panelů. Pod začátečními písmeny anglického názvu se skrývá křížem lepené dřevo, přesněji panel složený ze tří a více vrstev dřeva, které jsou k sobě slepené. Používají se na stěny, stropy a případně i na střešní konstrukce dřevostaveb a výrobce je upraví přímo na míru vašemu projektu, na pozemku už se jen smontují.

Vnější strana bývá navíc opatřena izolací, v interiéru zase můžete zachovat původní formu panelu, abyste se těšili pohledem na jemnou strukturu dřeva. Není třeba zdůrazňovat rychlost výstavby tímto způsobem, navíc z křížem lepených dřevěných panelů lze díky jejich statické odolnosti konstruovat nejen obvodové a vnitřní stěny, ale i střechy, a nahradit tak tradiční krovový či vazníkový systém.

Skelet pro fajnšmekry

Takřka jakékoli přání, ať už jde o kombinace různých stavebních prvků, uspořádání vnitřního prostoru včetně tolik oblíbených velkých skleněných ploch, či snadné provádění dodatečných změn, vám splní lehká skeletová dřevostavba. Její předchůdkyní bývaly hrázděné domy, které důvěrně znáte z hanzovních německých měst či českého pohraničí.

Svislá nosná konstrukce domu je tvořena subtilními tyčovými prvky obdélníkového průřezu, používají se také KVH hranoly. Předem vyrobené prvky se sestavují až na stavbě do rastru, který tvoří základní dispozici objektu. Ztužení stěn zajišťují konstrukční, většinou cementovláknité nebo dřevoštěpové desky, připevněné na nosnou kostru hřebíky nebo sponkami. Opláštění dřevěné kostry obvodových stěn z vnější strany zabezpečuje ochranu nosné dřevěné konstrukce proti povětrnostním vlivům. Prostor mezi jednotlivými sloupky rastru se vyplňuje tepelnou izolací. Z tyčových a deskových materiálů se vytváří i strop.

Dřevěná nosná konstrukce není po dokončení stavby viditelná. Připravte se však na to, že půjde o časově a finančně náročnější projekt, jehož podmínkou budou také náročnější statické výpočty a vhodná obslužná komunikace, která umožní přístup těžké techniky na váš pozemek. Možná i proto najdete lehkých skeletových dřevostaveb v Česku relativně málo.

Na úplně opačné straně, pokud jde o oblibu, stojí sendvičové či rámové dřevostavby. Tvoří naprostou většinou dřevostaveb, s nimiž se u nás setkáte, převládají také v typové nabídce dodavatelských firem. Důvod je zřejmý, představují nejdostupnější řešení pro investory, kteří potřebují vyřešit své bydlení rychle a levně. Nejde o rámovou konstrukci z hlediska statického, ale o stavbu ze stavebních dílů – rámů, vlastně variantu lehkého skeletu.

Název sendvičová dřevostavba také neoznačuje konstrukční systém, ale popisuje skladbu obvodové stěny, která bývá složená z několika vrstev různých materiálů, stejně jako sendviče. Většinou se tímto označením myslí sloupková konstrukce, sendvičem může být i panelová dřevostavba. A do třetice, pokud jde o pojmenování, stejný typ dřevostavby může mít americký název two by four, odvozený od rozměrů nejčastěji používaných sloupků v palcích, v centimetrech to bude zhruba velikost pět krát deset.

Název těžký dřevěný skelet, pro který se používá zkratka TDS, naproti tomu dostal díky tomu, že nosná konstrukce je tvořena sloupy, průvlaky a stropnicemi z masivních nebo složených průřezů, které jsou větší a tedy i těžší než konstrukční systém two by four.

Pokud se na váš pozemek nedostane těžká technika, bude vhodným řešením staveništní montáž. Dodavatel postaví konstrukci ze sloupků, které vyplní například OSB deskami. Nepříjemnou komplikací mohou být výkyvy počasí, ohlídat si musíte i kvalitu spojů a dalších technických prvků.

Motnáž pod střechou

Základním konstrukčním prvkem prefabrikovaných montovaných dřevostaveb je nosný panel obvodového pláště spolu s panelem vnitřních nosných i dělicích stěn. Ve výrobní hale se provádí opláštění konstrukčními deskami, případně také osazení rozvodů instalací, do panelů se někdy osazují i dveře či okna. Výhodou montáže „pod střechou“ je dokonalé provedení a vyřešení kritických detailů napojení, nehrozí zvlhnutí materiálu.

Pak už stačí dopravit panely na váš pozemek a jednotlivé díly skládat na základovou desku do finální podoby rodinného domku. Když všechno klapne, jak má, hrubá stavba je hotová během tří dnů.

Proč však vozit prefabrikované panely, když vám dodavatel přiveze rovnou hotový dům? Rámovou dřevostavbou totiž může být také modulární objekt, který se usazuje na předem připravené zemní vruty nebo na základovou desku. Je zřejmé, že transport modulu je limitován jeho velikostí, proto vždycky půjde o menší obytný prostor. Kromě rychlé možnosti získání střechy nad hlavou je plusem i relativně příznivá cena.

Vzdušná vlhkost, co s ní?
Vlhkost, která by mohla v izolovaných stavbách vzniknout, je třeba z dřevostavby odvést. Budete se muset rozhodnout, jakou zvolíte skladbu konstrukce. Difuzně otevřená víceméně umožňuje prostup vodní páry. Zásadním předpokladem fungování je ale použití parobrzdy, dále izolace na bázi dřevovlákna a omítkový systém tak, aby stěna absorbovala a odvedla přebytečné množství vodní páry z interiéru ven. Naproti tomu difuzně uzavřená konstrukce obsahuje parotěsnou zábranu, obvykle ve formě polyetylenové fólie, která vstup vodních par do konstrukce neumožňuje. Pokud ale dojde k jejímu porušení, stačí vrtání do zdi, máte zaděláno na problém.