Vešli opět do nádražní haly. „Dívej, slepec,“ poznamenal Patrik a mrkl na Tomáše. Slepec s batohem na zádech a bílou holí stál u pokladny. „Jízdenku do Prahy,“ řekl slepec. Peníze měl připravené v kapse. Zaplatil a chystal se k odchodu. „Pane,“ oslovil ho Tomáš,“ doprovodíme vás na nástupiště.“
Tomáš mrkl na Patrika. Ten porozuměl. Naskytla se jim příležitost, jak přijít k penězům. Přijel vlak, pomohli mu dovnitř. „Jste hodní, chlapci,“ řekl slepec, sundal si batoh a položil ho vedle sebe.

Past

Vlak nemířil do Prahy, ale do Děčína a v hlavách obou vykutálených “pomocníků“ už uzrál plán. „Udělejte si pohodlíčko,“ řekl Patrik a zatímco se se slepcem bavil, Tomáš už lovil ve slepcově batohu. Překvapeně ukázal Patrikovi harddisk od počítače a Patrik kývl: Dá se zpeněžit. Vzal si harddisk a dobře si ho uschoval. Po chvíli Tomáš držel v ruce další úlovek: adaptér k notebooku a sluchátka. Patrik mu naznačil rukou, aby si tyhle dvě věci Tomáš nechal. Ten je strčil za bundu.
Vystoupili v Děčíně a vedli slepce do haly. „To už jsme v Praze?“ divil se slepec. Posadili ho na lavičku a zmizeli. Venku si věci prohlédli, „Ahoj, kluci,“ uslyšeli. Objevil se Patrikův bratr. „Tady máš sluchátka, prodej je…,“ řekl velkoryse.
„A co uděláme s adaptérem? Těžko ho prodáme,“ namítal Tomáš. Patrik se ušklíbl. „Tohle s ním uděláme,“ řekl a šel k popelnici. Adaptér zmizel v popelnici.
„Toho chlápka nesmíme pustit,“ řekl Patrik. „Něco by z něho ještě káplo…“ A tak se na nádraží vrátili. Mezitím se slepce ujala průvodčí: „Pane, vlak vám jede za půl hodiny…“ Patrik s Tomášem zastihli slepce nastupovat do pražského vlaku, Patrik se otočil k Tomášovi: „Jdeme za ním…“ Slepec seděl v kupé sám. „Pane,“ řekl Tomáš, „zaplatíme vám jízdenku do Prahy. Ale máme jen pětistovku…“
Slepec důvěřivě sáhl pro peněženku. V ruce držel dvě bankovky, stokorunu a dvousetkorunu. Patrik nečekal, vytrhl mu peníze. „Zdrháme!“ sykl. Opustili kupé.
Ale průvodčí informovala policii, která oba lupiče zatkla ještě ve vlaku. Museli vrátit slepci peníze i harddisk.

Rozsudek

K soudu přivedli Patrika v poutech, odpykával si předešlý trest rovněž za krádeže. I Tomáše eskortovali z Věznice Bělušice, kde si odpykával dříve uložený trest.
Odmítli vypovídat. Soud vyměřil Tomášovi nový trest 45 měsíců a Patrikovi 30 měsíců. Odvolali se.
Když je oba eskorta odvedla, soudkyně svlékla talár a řekla: „S tak bezcitnými pachateli jsem se dosud nesetkala,“ pohoršovala se a divila zároveň soudkyně.