O případu z roku 1870, kdy vražedkyně rozřezala tělo lichvářky, jsme hovořili posledně. V březnu 1919, tedy už po vzniku samostatné Československé republiky, řešil detektiv Bubník případ pytle s armádním razítkem. Povaloval se na pražské periferii nedaleko vinohradského vodojemu a skrýval v sobě části těla podomního obchodníka, který u vetešníků vykupoval hadry, použitý papír nebo různé kovy.
Čiperný a inteligentní Bubník šel po jediné možné stopě, tj. hledal navlas podobný pytel. Uspěl až na Malé Straně, v krámku s majitelem špatně skrývajícím nervozitu. Pak už „jen“ stačilo najít mezi prkny v podlaze krev, stejně jako v kvelbu smotaný a zakrvácený zimník oběti. Motiv činu byl loupežný, vetešník nalákal oběť výhodným nákupem, takže mu hadrář přišel pod nůž s poměrně vysokou finanční částkou v kapse.
Zřejmě nejznámějším případem svého druhu byla vražda Otýlie Vranské, pražské prostitutky, spáchaná v noci ze dne 31. srpna na 1. září roku 1933. Tělo putovalo ve dvou kufrech napříč republikou, hlava a nohy dojely dne 2. 9. do Bratislavy, tentýž den objevili v Košicích zavazadlo s trupem, který měl v srdeční krajině sedm bodných ran. Policie měla slibnou stopu, snad posledního zákazníka Vranské, kudrnatého blondýna se zlatým zubem, který osudné noci tančil s Otylkou v baru „U politické mrtvoly“. Tento muž však nikdy nebyl vypátrán a vražda Vranské zůstala dodnes neobjasněnou. Existující tři hypotézy, kde hledat pachatele a jeho motiv, mohou posloužit už jen teoretickým debatám. Na jaře roku 1951 běžela historie už docela jinak. Prvorepublikové detektivy v buřinkách vystřídali příslušníci Sboru národní bezpečnosti (SNB). Nově vylíhnutý případ však v lecčems mord Vranské připomínal – vypátrání vraha se tak stalo pro skvělé kriminalisty Nečáska a Zahrádku otázkou prestiže. Co se vlastně odehrálo?
Krátce před třetí hodinou odpolední dne 23. dubna 1951 vytáhli překvapení zaměstnanci vltavského zdymadla v Klecánkách, na sever od Prahy, balík, který se zachytil na hradlech jezu. Jednalo se o trup bez hlavy a dolních končetin, s pooperační jizvou tehdy častého zákroku zvaného thorakoplastika.