Liberec/ Ondřej Chelmicki již několik měsíců tráví ve vazbě. Jestli zbytečně, to má rozhodnout soud. Veškerý humor však končí při pohledu na možnou horní hranici trestní sazby. Celkem mu hrozí 13 let ve vězení.

Na první pohled jasný případ. Nenapravitelný recidivista přepadl nevinnou oběť a okradl ji o osmdesát korun. Jestli je ovšem toto tvrzení obžaloby pravdivé, musí zjistit soud, který skutečně nemá snadnou práci.

Včera probíhalo před trestním senátem Okresního soudu v Liberci již druhé stání, které vneslo do celého případu ještě víc, než stání první. Soudkyně Gabriela Pudilová se sice snaží najít cestu k pravdě, ale zdá se, že jeden inkriminovaný večer se zřejmě odehrával ve více časoprostorech.

 

Stání první – chaos začíná

Podle obžaloby měl Ondřej Chelmicki minulý rok přepadnout v průjezdu u Papírového náměstí v Liberci Kamila Novotného a sebrat mu osmdesát korun, občanský průkaz a platební kartu. Následně měl útočník doprovázet Novotného přes celé centrum města na ubytovnu, kde mu měl údajně poškozený Novotný dát další přislíbené peníze.

Chelmicki se brání. Podle jeho tvrzení je to celé nesmysl. „Neměl jsem důvod Novotného mlátit, abych z něj dostal osmdesát korun. V té době jsem měl u sebe několik tisíc korun, tak proč bych to měl dělat,“ konstatoval Chelmicki ve vězení, kde jsme ho ještě před druhým stáním navštívili. Na důkaz svého tvrzení ukázal doklady, kdy přebíral peníze, které mu z Ameriky posílal jeho otec. Navíc o pravdivosti tohoto tvrzení vypovídali také svědci.

Žalobu zpochybnil sám „napadený“

Před soudem vypovídal také poškozený Novotný. Sice soudu sdělil, že na své výpovědi trvá, ale obratem také prohlásil, že svého trestního oznámení lituje a nejraději by jej stáhnul. To ovšem trestní řád České republiky neumožňuje.

Ještě před prvním stáním navštívil sám poškozený právníka Chelmického, aby mu sdělil, že jej ve skutečnosti Chelmicki nikdy nenapadl.
„Jakmile mi toto pan Novotný sdělil, tak jsem se vehementně pokoušel sehnat vyšetřovatele případu, aby celou výpověď zaprotokoloval. Bohužel měla vyšetřovatelka dovolenou, takže k protokolaci tohoto tvrzení nikdy nedošlo,“ uvedl právní zástupce Chelmického Petr Rydvan. „Za svoji mnohaletou praxi jsem se s něčím podobným ještě nesetkal,“ poznamenal Rydvan.

Snad jen na okraj lze uvést, že matka údajného útočníka vypověděla, že ji poškozený Novotný opakovaně kontaktoval a požadoval peníze za to, že změní svou výpověď. „Je to tak. Také jsem to řekla policii, která zdokumentovala záznamy hovorů,“ uvedla pro Deník matka obžalovaného.
Kamery koukaly někam jinam

Nikoliv nepodstatnou věcí je neexistující záznam z kamer Městské policie Liberec. Poškozený Novotný měl v prvním stání popsat oblečení obžalovaného Chelmického. Popsal jej však jinak, než co uvádí Chelmicki.

„Chtěl jsem, aby byl proveden důkaz záznamu městských kamer, které jsou v Liberci v celém centru, přes které jsme s Novotným šli. Jenže kamerový systém nás nezaznamenal. To skutečně nepovažuji za náhodu,“ podotkl obžalovaný Chelmicki.

K jeho smůle však toto není zdaleka první případ, kdy kamery města Liberce sledují něco jiného.

 

K napadení se přiznal někdo jiný

Vrcholem absurdnosti prvního stání bylo přiznání jednoho ze svědků. Ten pod přísahou odsvědčil, že poškozeného Novotného napadl on sám, nikoliv obžalovaný Chelmicki.

Stání druhé – Chaos roste

Při druhém stání se situace nikterak nevyjasnila. Hned první svědek státní zástupkyně zpochybnil text žaloby. Svědek byl spolubydlící poškozeného Novotného z ubytovny. V rychlosti vypověděl, jak mu Novotný onen večer sdělil, že byl ve městě přepaden. Jeho stručnost však soudkyni nestačila a začala se na průběh večera vyptávat podrobně. „Když onen večer pan poškozený (Novotný – pozn. redakce) přišel na ubytovnu a šel si k vám povídat do pokoje, byl nějak zraněný nebo byl třeba špinavý jako po rvačce?“ zeptala se soudkyně Gabriela Pudilová.
„Ne. Nic jsem na něm neviděl. Neměl žádná zranění ani na obličeji, ani na rukou,“ odpověděl svědek. „Skutečně jste si ničeho nepovšiml?“ zdůraznila soudkyně ještě jednou svou otázku. „Ne, nic na něm nebylo vidět,“ uvedl svědek obžaloby.

Dotaz soudkyně nebyl zdaleka samoúčelný. Podle tvrzení obžaloby měl být totiž již v té době zmlácený a z obočí mu měla téct krev. Že by byl Novotný jakkoliv zraněný, odmítl i o přestávce jednání svědek na dotaz reportéra Deníku.

„Prosím vás, toho bych si přece všiml, kdyby mu tekla krev. Normálně přišel ke mně do pokoje a povídali jsme,“ uvedl.
Výpověď tohoto svědka navíc podtrhl výpadek elektrického proudu, který tragikomičnosti celého případu přidal na intenzitě atmosféry chaosu. Po přibližně dvacetiminutové pauze za světel nouzového osvětlení pokračoval soud, jenž začínal ráno po osmé hodině a trval až do odpoledních hodin.
Při včerejším druhém jednání také vypovídal opět zmíněný svědek z prvního jednání, který se doznal, že Novotného zmlátil kvůli dluhům a že to vůbec nebyl Chelmicki, kdo Novotného napadl. Svoji výpověď zde opět potvrdil. Dokonce se dostavili další svědci, kteří potvrdili onu verzi, že Novotného zbil skutečně někdo jiný.

Ve výčtu paradoxů tohoto soudního jednání by šlo pokračovat ještě mnohem déle. Je to prakticky stupňující se chaos. Oproti původnímu tvrzení poškozeného, že mu Chelmicki ukradl občanský průkaz se nakonec dokázalo, že mu jej Chelmicki neukradl atd. atp.

Bez důkazů, ale stále ve vazbě

Snad největším paradoxem zůstává jediné. Ondřej Chelmicki je již několik měsíců zavřený ve vazbě.
Před soudem nevystoupil jediný svědek, který by potvrdil, že Chelmicki poškozeného napadl a před soudem nebyl zmíněn jediný důkaz, který by pravdivost tohoto tvrzení dokládal.

To však nic nezměnilo na tom, že systém u člověka již v minulosti odsouzeného předpokládá vinu.
„Požádal jsem o propuštění mého mandanta z vazby. Vždyť je přece nemožné nechat ve vazbě člověka, aniž by byl jediný důkaz o jeho vině. Já nevidím jediný důvod, proč by měl ve vazební věznici strávit byť jediný den,“ uvedl právní zástupce obžalovaného Petr Rydvan.

Jelikož se k soudu nedostavili někteří svědci, nezbylo soudkyni Gabriele Pudilové, než soud odročit.

Jestli Chelmického z vazby propustí či nikoliv, se musí soudkyně rozhodnout v příštích dnech.