Na zimní dovolenou na horách se aktuálně chystá 43 procent Čechů, Moravanů a Slezanů, vyplývá z průzkumu, který pro Asociaci horských středisek provedla agentura STEM/MARK.

Na tuzemské sjezdovky zamíří 36 procent obyvatel České republiky, výhradně na zahraniční „lyžovačku“ se pak chystá sedm procent.

Počet lidí, kteří tráví zimu na zasněžených svazích, tak za poslední tři roky poskočil téměř na dvojnásobek.

O desetikoruny víc

Deník proto po roce opět zjišťoval, na kolik vyjde lyžování v tuzemských střediskách. Výsledek?

Za jednodenní skipas zaplatí dospělí lyžaři v průměru šest set korun. Třetina sledovaných středisek ponechala ceny na loňské úrovni. Ta, která zdražovala, zvedla ceny jednodenních permanentek o desetikoruny.

Za dětský skipas zaplatí rodiče čtyři stokoruny.

Výraznou novinku týkající se cen letos představilo nejdražší středisko v Česku, tedy Špindlerův Mlýn. Po vzoru leteckých společností či vlakových dopravců nabízí „flexibilní“, tedy pohyblivé ceny permanentek.

„Na pohyb cen skipasů mají vliv různé faktory, jako je například aktuální vytíženost střediska, období hlavní sezony nebo vedlejší sezony, den v týdnu, datum rezervace nebo počasí. Ceny se neustále mění,“ píše areál na svém webu.

Kdy vyrazit na lyže?

Aktuální teplé počasí k lyžování v tuzemských střediskách příliš neláká. Kdy se tedy vyplatí vyrazit na hory?
Nejvíc sněhu na nich podle meteorologů pravidelně leží na přelomu února a března. Pokrývka je nahromaděná za celou zimu a obsahuje v sobě velké množství vody.

To potvrzuje i průběh minulé sezony. „Na vánoční svátky ještě nebyly sjezdovky v plné kondici, takže teprve v lednu byla v provozu i menší střediska. Únor byl ve většině středisek nadprůměrný. Březen lze hodnotit jako slabý, s brzkým nástupem jara,“ shrnula na konci zimy asociace vlekařů.

Loňská sezona trvala 109 dní. Byla bohatá na přírodní sníh, ale kvůli vyšším teplotám byla o čtyři dny kratší než předchozí dvě, vyplývá z údajů asociace horských středisek.

Jen pro zajímavost: nejvyšší sněhová nadílka byla na tuzemských horách zaznamenána před více než sto lety: v roce 1911 činila na Lysé hoře 491 centimetrů.

Zdroj: Deník Data / Ondřej Paulas a Aleš Vojíř