ON-LINE ke koronaviru ZDE

Provozujete síť hotelů. Kolik v nich máte momentálně hostů?
Naše hotely Sivek Hotels jsou uzavřeny. A jsem s ohledem na celosvětovou situaci přesvědčen, že budou zavřené pár měsíců. Náklady na jejich provoz i v takovémto stavu však stále trvají, přičemž doba znovuotevření není jistá. Je zajištěna nepřetržitá ostraha. Trvalé a zamrazitelné potraviny jsme bezpečně uskladnili. Nemůžeme si dovolit porušovat hygienické normy, a tak jsme to, co nebylo způsobilé pro uskladnění, rozdělili mezi zaměstnance. Podnikám více jak 30 let a s takovouto katastrofickou situací jsem se ještě nesetkal. 

Jaký je dosavadní dopad na cestovní ruch?
Usnesením vlády ze 12. března přestal v podstatě náš obor existovat. Zasažena byla jak výjezdová, tak příjezdová turistika. Vyčíslit dnešní ztráty včetně důsledků by byl pouze nezodpovědný odhad. Ale jsem si jist, že budou mít fatální dopady na všechny podnikatele v mém oboru. A nepomůže-li stát, dojde k zániku řady podnikajících subjektů.

A jak se podle vás bude situace vyvíjet nadále?
Hodně bude záležet nejen na ukončení nouzového stavu u nás, ale i na situaci v celé Evropě a ve světě. Obnova turistického ruchu je odvislá nejen od toho, že budeme bezpečná země, ale také od toho, že ani ostatní státy nebudou pro nás znamenat zdravotní riziko. Kromě toho je otázkou, nakolik bude pro celý svět právě cestování tou hlavní prioritou, nakolik budou lidé schopni a ochotni právě za tyto služby utrácet.

Budou tedy muset cestovní kanceláře nějak změnit svůj přístup?
V podmínkách České republiky se bude muset změnit filosofie podnikání. Bude nutné položit si otázku, zda na cestování do exotických zemí i do tradičních zahraničních destinací budou mít lidé peníze. Domnívám se, že se hlavní důraz nebude moci klást na exotická místa, ale bude se muset obnovit a zejména zatraktivnit a zkvalitnit domácí turistika. I když individuální domácí turistika asi nebude jediným řešením.

Dá se odhadnout, jaké ztráty má v současnosti jeden průměrně velký hotel na tržbách?
Ztráty cestovního ruchu kvůli koronaviru nemůžeme počítat od data vyhlášení nouzového stavu. Ty se začaly projevovat již koncem měsíce ledna, kdy došlo k prvnímu zrušení veškerých rezervací na únor a následující měsíce. Prozatím jsme je u nás s finančním ředitelem odhadli na 75 milionů korun. S přihlédnutím k tomu, že nevíme, jak dlouho bude současný stav trvat.

Jaký má situace dopad na zaměstnance z hotelů nebo cestovních kanceláří? Čeká je velké propouštění?
Odhadovat, kolik zbude pracovních míst po karanténě, je stejné jako věštit z křišťálové koule. Teď jde o to, jak se nám podaří prosadit pomoc státu pracovníkům oboru. Je třeba si uvědomit, že cestovní ruch zaměstnává 240 tisíc lidí a na každého navazuje dalších pět profesí: pekaři, řezníci, dodavatelé ovoce a další. Jen v České republice v roce 2019 ubytovací zařízení realizovala 57 milionů pokojonocí (To je součet toho, kolikrát se všechny pokoje v zemi za rok využily – pozn. red.). Kdyby každý klient snědl k snídani dva rohlíky, tak dohromady spotřebují 114 milionů rohlíků ročně. Jak by bez toho dopadli pekaři, je jasné. Při průměrné délce pobytu 2,75 dne by také bylo potřeba vyprat a vyžehlit cca 63 milionů kusů ložního prádla ročně. A tudíž problém mají i prádelny. Takto bych mohl pokračovat dál a dál.

Jak to vypadá se mzdami? Budou na ně peníze?
Výplaty mzdy za březen budou opravdu první vážnou zkouškou. Bude to velký problém a pomoc státu, jak byla přislíbena, to může ovlivnit, ale nikoliv vyřešit. Ono nejde o výplatu mzdy v dubnu, ale potom přijdou výplaty za další měsíce, a pandemie může pokračovat. Je zcela naivní se domnívat, že se bude jednat pouze o jeden měsíc. Zda se někde jinde propouští, nevím. U nás v Sivek Hotels rozhodně ne.

Jste členem krizového štábu při ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Prý jste tam nějaká opatření na pomoc cestovnímu ruchu navrhl. Jaká a s jakým úspěchem?
V průběhu minulého týdne jsem zaslal ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové návrh řešení, ve kterém Fórum cestovního ruchu ČR navrhuje umožnit podnikům nad 50 zaměstnanců přispívat formou benefitů na domácí rekreaci ve výši 55 % ceny. Tedy za podmínky, že lidé stráví nejméně dvě noci v ubytovacím zařízení a využijí i stravovacích a ostatních navazujících služeb. Příspěvek zaměstnavatele by byl zařazen do výdajů a byl by osvobozen od zdravotního a sociálního pojištění. Maximální výše poukazu by byla ohraničena částkou 14 500 Kč. Díky celému krizovému štábu při MPO se podařilo dosáhnout vše a ještě mnohem víc.

Je ještě něco, co by mohlo hotelů, restauracím a cestovním kancelářím v této nelehké době pomoci? Například kurzarbeit či s ním související program Antivirus, který má podpořit živnostníky, což jsou opatření schválená vládou?
Ministerstvo pro místní rozvoj doporučuje, nikoli nařizuje, že cestovní kanceláře mohou využívat vydávání voucherů pro klienty na pozdější realizaci zájezdů. Pro cestovní kanceláře by to bylo světlo na konci tunelu. Přijímají stovky telefonátů od klientů, kteří mají zaplacené zálohy na zájezdy nebo mají doplatit jeho cenu v příštích dnech. A ptají se, co mají dělat. Co se týče tiskové konference vlády, bedlivě jsem ji sledoval. Jsou připraveny různé pomocné programy pro různé sektory podnikání. Hotely konkrétně spadají do režimu B. To znamená, že by měly za měsíc březen vyplácet 100 procent mzdy zaměstnancům s tím, že stát jim vrátí 80 procent. Což je pozitivní. Jen se zatím neví, jak to bude probíhat. Metodický pokyn má vláda vydat 1. dubna. Nám zbývá nám osm až deset dnů do prvních výplat za březen.

Koronavirus v Česku