"Na vedení 6. chlapeckého oddílu Kondoři se podílím už třicet tři let a také už nějaký čas vedu 1. klub dospělých Watakí, z čehož vyplývají i povinnosti v jablonecké střediskové radě," říká o sobě skromně.

Jak dlouho se skautingu věnujete a proč jste si vybral právě skauting?
O táboření, pobytu v přírodě, plnění bobříků, knížky o správných klukovských partách jako byl skautský oddíl Hoši od Bobří řeky nebo Rychlé šípy jsem se zajímal od malička. Starší sestra a bratr prošli poválečným Junákem v Jablonci až do jeho zákazu po roce 1948 a v době zákazu Junáka v 50tých letech bylo jejich vyprávění, kronika, pár příruček a časopisů pro mě něčím fascinujícím. Poprvé jsem začal chodit do takové party – družiny Vlků, ukryté pod hlavičkou Svazarmu, v roce 1963.

Byl jste u vzniku skautingu v Jablonci?
V roce 1968 jsme s kamarády, s kterými jsem dál pokračoval v naší činnosti po odchodu našich vedoucích v roce 1967 do emigrace, přešli do obnovovaného Junáka v Jablonci. U zrodu střediska Křišťál tehdy stáli pánové Talacko (Ostrá Sekera) – absolvent lesní školy v kolébce skautingu – Anglii, Kratochvíl (Giga) a Urban (Sumec) a další. Od března rozběhli Rádcovký kurz pro mladé zájemce nad 15 let, kteří po prázdninovém táboře pak byli základem vznikajících oddílů. Na podzim roku 1969 se vůdce mého oddílu odstěhoval z Jablonce, já převzal vedení a oddíl dovedl k táboru v roce 1970 po němž byl Junák opět komunisty v rámci „normalizace“ zakázán.

Marta Skalická
Objevy z dávných časů. Rodina Skalických má k Sokolu v Jablonci blízko

Co jste dělal potom?
Se staršími kluky z oddílu jsme se věnovali lezení, a tak jsme vstoupili do horolezeckého oddílu, já v té době ještě na výkonnostní až vrcholové úrovni dělal OB a LOB (lyžařský orientační běh) a naše skautská činnost tím skončila. V roce 1989 jsem působil (od roku 1984) v Liberci v oddíle TOM (turistický oddíl mládeže). V oddílech TOM tam působili tehdy liberecké skautské osobnosti, za které chci jmenovat alespoň spisovatele Miloše Zapletala a Mílu Nevrlého. V Jablonci byl postoj komunistů k působení skautů u mládeže nekompromisní, byli vyhazováni ze školství, ale i z odpovědných pracovních míst v zaměstnání a td. Já jsem se tehdy ujal vedení oddílu mých synovců na základě prosby Miloše Zapletala, který se chtěl naplno věnovat psaní knih. TOMy po Sametové revoluci vesměs přešli do obnoveného Junáka. I v Jablonci stejná trojice vůdců, doplněná skauty z roku 1968 obnovila činnost střediska Křišťál a okresní rady Junáka, kde byli i skauti z Tanvaldu, Desné a Železného brodu. S kamarádem z družiny Vlků z 60tých let Marcelem Štěpánkem – Foxem, našimi rodinami a kamarády z oddílu v roce 1968 jsme v roce 1971 založili v Jablonci středisko Watakí, liberecké středisko Šurean (bývalé TOM) převzali mí odchovanci včetně mého synovce.

Co slovo skauting znamená, co si pod ním mají představit čtenáři Deníku, kteří se s ním nesetkali?
Skaut ( Zvěd) měla být příležitost pro anglickou mládež na začátku 20.století stát se platnými občany schopnými sloužit své vlasti a jít jako zvědové v první linii rozvoje společnosti. Původní myšlenku sira Baden-Powela pak rozšířil americký spisovatel Seton o indiánský vzor soužití s přírodou. Skauting profesora Svojsíka, s českým názvem Junák, převzal tyto oba vzory.

A teď to prosím naformulujte obecně.
Skauting je zájmová organizace, kde mohou děti, mládež, ale i dospělí v přírodě i mimo ni prožívat nezapomenutelné chvíle při táboření, výpravách, sportu i jiných zájmových činnostech dle zaměření oddílu. Důležitou náplní je i smyslplná pomoc dle svých sil a možností, lidem ve svém okolí, při ochraně přírody, své zemi v krizových situacích. Skauti se učí různé dovednosti a získávají znalosti s tímto programem spojené. Vše probíhá pod heslem „Skauting je hra“. K tomu snad jen mohu dodat, že hra která má smysl a připraví člověka na překonávání překážek, které přináší život.

Co vám skauting dal, co vás naučil?
Díky skautování jsem se rád učil a musel naučit spoustu věcí a toto férové prostředí mi toho i spoustu dalo, především možnost prožít mnoho roků se skvělými přáteli a dělat to co mě bavilo a baví.

Michal Krčmář.
Závodí v biatlonu, hraje fotbal a žije v Jablonci. Občas i vařím, říká Krčmář

Jak se mu věnujete aktuálně dnes? Kolik času vám skauting zabírá?
Již 33 let se podílím na vedení 6. chlapeckého oddílu Kondoři a také vedu 1. klub dospělých Watakí, z čehož vyplývají i povinnosti v jablonecké střediskové radě. Tento skautský rok (od září 2021), jsem se podílel na přípravě a vedení jednodenních i vícedenních výprav, letos sedmi z deseti, každý měsíc, v četně pětidenního lyžařského pobytu o jarních prázdninách, některé společné s jinými oddíly střediska (děvčata a Vlčata – mladší skauti). Dle potřeby se objevuji i na každotýdenních schůzkách vedených rádci našich družin. K tomu pár hodin brigád na údržbě a zvelebování skautského domu a třeba výrobě týpkových tyčí na tábor.

Zajímají se o skauting současní mladí lidé?
Zajímají, především ti, které láká pobyt v přírodě, ale přijdou to zkusit i jiní, kteří pak zůstávají díky přátelskému prostředí a dobré partě. Není zde takový tlak na výkony a důraz na výběr talentů. Nejeden skaut ale na výkonnostní úrovni sportuje nebo třeba dělá muziku.

Kolik máte členů?
V Jablonci je 11 oddílů, cca 280 skautů, v celé republice pak přes 73000. Počty dětí v posledních letech stále stoupají jak celorepublikově tak u nás. Ve vedení oddílů našeho střediska je převaha mladých lidí do 35 let, ale i skauti starší, kteří zůstávají nebo se vracejí, třeba se svými dětmi nebo vnoučaty. Fungují zde i dva kluby dospělých, nyní se formuje klub třetí.

Změnil se skauting nějak za dobu, kdy v něm působíte?
Mnoho věcí se samozřejmě za těch 33 let změnilo, ve společnosti obecně, v přírodě, v možnostech cestování a táboření, vybavení i vnímání skautingu okolím.. Směřování a cíle skatingu se nezměnily, pouze vychází a reagují na změny ve společnosti, případně aktuální dění.

Má skauting na Jablonecku podporu města, okresu nebo celostátní?
Město nás podporuje, např. prodejem „výměníku“ – školní družiny ve Vysoké ulici, kde je náš Skautský dům s klubovnami, skladem a tělocvičnou. Vodní skauti pak využívají objekt města u přehrady jako loděnici. Zúčastňujeme se grantových programů města i kraje, podporují nás firmy i OSVČ Jablonecka např. Jablotron, MŠ ČR a samozřejmě Junák – Český Skaut. Spolupracujeme prostřednictvím Skautského institutu s Agenturou ochrany přírody a odborem ŽP Libereckého kraje na patronátech nad chráněnými územími – jablonečtí skauti mají na starosti přírodní památku Tichá říčka na Hraběticích a přírodní rezervaci Vápenný vrch u Raspenavy.

Jaké jsou vaše skautské plány?
Především pomoci vychovat své nástupce, kteří povedou oddíly v budoucnu, podílet se na zlepšování úrovně naší činnosti, učit se stále něco nového a udržet si tu skvělou partu kamarádů, jejíž jsem součástí.