Motivací, proč jsem se v jednom horkém srpnovém dni rozhodl vystoupat na vrchol Hvozdu, bylo více: jednak se mi tvar hory vždycky líbil, na Jedlové i na Luži jsem už byl a taky – proč to nepřiznat – z produktů pivovaru ve Cvikově, nazvaných právě podle okolních hor, mi jedenáctka Hvozd chutná nejvíc. Tak tedy vzhůru na cestu, z Heřmanic, kde jsem trávil letní dovolenou, je to na vrchol nějakých šest kilometrů.

První část cesty vedla stoupající lesní silničkou směrem na Krompach. Tady stojí za vidění několik bunkrů předválečného československého opevnění, z nichž ten nejblíže silnici z roku 1937 je upraven jako muzeum, otevřené během různých akcí.

Pozůstatek uhelny stojí rovnou ve středu obce
Na Kovářskou spadl bombardér, po zpracování železa tu zůstaly zajímavé zříceniny

Vystoupal jsem na rozcestí s půvabným názvem Babiččin odpočinek a svěřil se žluté značce, vedoucí až na vrchol. Příjemná lesní cesta se po chvíli změnila ve strmou, kamenitou pěšinu, dobrou tak pro kamzíky a horské kozy. Tady je třeba stoupat opatrně, protože chybný krok mohl znamenat minimálně výron kotníku. Nahoře ale zjistíte, že těch pár kapek potu a chvilkové lapání po dechu je rozumná cena za kruhový výhled, který se před vámi otevře.

Bunkr při silnici u HeřmanicBunkr při silnici u HeřmanicZdroj: Deník/Tomáš Koutek

Hvozd je hraniční horou, jeho jižním vrcholem (749 m. n. m.) prochází hranice s Německem, horská chata i rozhledna na severním vrcholu (743 m. n. m.) už leží na území našich sousedů. „Hvozd nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů do Saska i na českou stranu. Není divu, že se stal vyhlášeným turistickým místem už téměř před dvěma stoletími,“ říká paní Vinklátová, radní Libereckého kraje. V roce 1821 sem vystoupal i císař Ferdinand I.

Já jsem rozhlednu vynechal a spokojil se s rozhledem z vyhlídkové plošiny nad chatou. I tak jsem měl převážnou část Lužických hor jako na dlani: Ještěd, Ralsko, oba Bezdězy a samozřejmě Klíč a Luž, to vše přede mnou defilovalo a ještě mnohé další kopce, městečka i dědiny. Při dobré viditelnosti je odtud prý vidět až do Krkonoš, bude ale nejlepší, když se o tom přesvědčíte sami…

Co vidět v okolí:
Ojvín – sice je už v Německu, ale úchvatnou zříceninu hradu i další stavby nesmíte vynechat.
Mařenice – půvabná obec s poutním kostelem a nedávno opravenou Kalvárií, řada roubených chalup.
Sokol – výrazný vrch se zříceninou hradu Starý Falkenburk.
Krompach – je tu zámek, tvrz, starý německý hřbitov a hlavně několik prastarých, památných tisů.

Doprava: 
Nejbližší BUS v Krompachu (cca 3 km), cesta na vrchol je jiná, než jsem šel já. S vlakem je to bída, nejbližší je dle mého v Jablonném v Podještědí (asi 9 km). BUS i vlak mají bližší zastávky v Německu (Ojvín, Kurort Jonsdorf)

Co je dobré vědět: 
Možnost občerstvení v německé horské chatě i v chatě pod rozhlednou, ceny ale nejsou moc příznivé pro našince – srpen 2022: pivo 5 eur.