Území Sedmihorských mokřadů podél říčky Libuňky v Českém ráji bylo v 60. - 90. letech minulého století v několika etapách masivně odvodňováno. Západní část lokality (6 ha) prošla díky vstřícnosti řady majitelů i výkupům pozemků Českým svazem ochránců přírody v rámci kampaně Místo pro přírodu v letech 2020-2021 nákladnou revitalizací.

Veškeré drenáže odvádějící z území co nejrychleji vodu do říčky jsou zde znefunkčněny a byla zde vytvořena soustava různě velkých tůní. Ve východní části lokality stále odvodnění v různé míře přetrvává a funguje. Jinak jsou obě části území víceméně totožné, se stejnými geologickými i klimatickými podmínkami. To umožňuje unikátní srovnání vlivu odvodnění, respektive revitalizace na vodní režim v krajině.

Pozitivní vliv revitalizace na biodiverzitu lze vyhodnotit poměrně snadno podle množství zde se vyskytujících ptáků, obojživelníků, vážek a dalších druhů živočichů (podrobněji viz naše tisková zpráva z února tohoto roku). Vyhodnocení vlivu na zadržení vody v krajině (v půdě) je však obtížnější.

I když se může zdát, že i zde je vše vidět na první pohled (zejména letošního roku, kdy se střídají velmi suchá a velmi vlhká období – na revitalizovaném mokřadu je situace poměrně stabilní, zatímco na té nerevitalizované je chvíli sucho, chvíli mokro podle toho, jaké je zrovna počasí), skutečně objektivně a dlouhodobě není vyhodnocení bez existence „tvrdých dat“ získaných několikaletým měřením možné. Jelikož revitalizace západní části Sedmihorských mokřadů by mohla sloužit jako modelový příklad pro revitalizaci dalších v minulosti odvodněných území, rozhodl se Český svaz ochránců přírody podložit pozitivní efekt takovéto revitalizace i hydrologickou studií.

Spousta pravých hříbků z Rádla u Jablonce.
FOTO: Houbařské žně v plném proudu. Prohlédněte si úlovky z Jablonecka

„Chceme zpracovat studii porovnávající vodní režim v revitalizované a nerevitalizované části mokřadu,“ vysvětluje Vojtěch Šťastný z místní organizace ČSOP Bukovina, který s myšlenkou revitalizace území a následně i zpracování hydrologické studie přišel.

„Díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia jsme mohli zakoupit a nechat na lokalitě nainstalovat 7 speciálních digitálních hladinoměrů – čtyři v revitalizované části mokřadu a tři v části zatím nerevitalizované. V současné době běží zkušební provoz, od září by se mělo měřit naostro, a to po dobu tří let. Budeme tak mít poměrně dlouhou sadu dat o hydrologické situaci na lokalitě, díky níž budeme moci porovnat, jak se liší v plochách, jejichž jediným rozdílem je, že na jedné funguje odvodnění, na druhé již ne. Přidáme-li k těmto datům informace o srážkách z meteostanice ČHMÚ v Turnově, z vrtů na měření podzemní vody ČHMÚ ve Valdštejnsku a v Sedmihorkách a ze stanice ČHMÚ na měření průtoku vody na toku Libuňky v Sedmihorkách, získáme tak podrobné informace i o tom, jak revitalizované a nerevitalizované území reaguje na různé výkyvy srážek, potažmo obecně hydrologickou situaci v širším okolí.“

„S Českým svazem ochránců přírody spolupracujeme na různých projektech týkajících se vody v krajině a na ni vázanou biodiverzitu již 15 let,“ říká Vendula Valentová, ředitelna nadačního fondu Veolia. „Jde jak o výkupy mokřadních pozemků za účelem jejich ochrany, tak o údržbu či obnovu mokřadů. Sedmihorské mokřady patří k naším srdečním územím. Finančně jsme se zde podíleli již na výkupech některých pozemků v rámci Místa pro přírodu, na zavedení managementové pastvy i na loňském monitoringu biodiverzity. Rádi jsme podpořili i tuto studii, která může mít celorepublikový význam.“

Jan Moravec, Český svaz ochránců přírody