Česká republika se již několik let objevuje na předních příčkách žebříčků zemí s nejvyššími procenty šikany na pracovišti. Podle průzkumů uskutečněných na našem území se jedná o přibližně 20 % zaměstnanců, kteří se s touto situací potýkají.

Kultura na pracovišti má významný vliv na výkonnost a motivaci zaměstnanců, ale mnohdy může být narušena nepřátelským chováním ze strany nadřízeného, nebo spolupracovníka. Tuto problematiku formuloval profesor psychologie Hanz Leymann už v roce 1980, kdy definoval 45 druhů nevhodného chování na pracovišti a schoval je pod pojmem mobbing.

Při jakém chování zpozornět

Nadřízený vám zadává nesmyslné pracovní úkoly, které neodpovídají vaši pracovní kvalifikaci? Zesměšňuje vás a pomlouvá v pracovním kolektivu? Pravděpodobně se jedná o tzv. bossing, který se projevuje mimo jiné neustálou kritikou práce, ponižováním, přehlížením či zastrašováním. Výjimkou však není ani fyzické násilí nebo sexuální obtěžování.

V českém firemním prostředí podle průzkumů převažuje mobbing ze strany nadřízeného (tzv. bossing), ale můžeme se setkat také s šikanou ze strany kolegů, která může vést až k sociální izolaci. Ta se nejčastěji projevuje systematickým vylučováním z pracovního kolektivu, zesměšňováním, ignorací, pomlouváním, osočováním a znepříjemňováním plnění pracovních úkolů.

„Mobbing probíhá dlouhodobě a soustavně, kdy šikanující používá různých intrik, které navenek vypadají banálně a neškodně – je proto těžko dokazatelný. Toto chování postupně vede ke ztrátě sebevědomí, a psychickým, ale i fyzickým problémům,” upozorňuje Tomáš Smolík z D.A.S. pojišťovny právní ochrany. Oběť šikany nejčastěji ale svou situaci nijak neřeší, kdy důvodem může být obava ze ztráty zaměstnání nebo pozice. To pak může mít vliv na zdraví a celkovou kvalitu života.

Šikana na pracovišti zvyšuje nejen stres pracovní, ale i v soukromém životě. Může tak ovlivnit naše rodinné vztahy, případně vyústit ve zdravotní obtíže. Stres se v další fázi projevuje psychosomatickými potížemi jako např. trvalými bolestmi hlavy, potížemi s trávením, spánkem, chronickou únavou, úzkostmi, depresivními příznaky, bušením srdce či příznaky syndromu vyhoření.

S tím přichází další problémy jako poruchy koncentrace, strach ze selhání a ztráta sebejistoty. Proto zde existuje souvislost mezi stresem způsobeným útoky na danou osobu a snížením pracovního výkonu, vyšší míry absence a spolehlivosti zaměstnance. To pak bývá argumentem pro jeho postih, který může vyústit až k jeho odchodu ze zaměstnání, a tím dojde k naplnění cíle šikany.

Ve Francii nebo Švédsku existují antimobbingové zákony, a v sousedním Německu tzv. antimobbingové ujednání, které pomáhají se po právní stránce účinně bránit. U nás zatím legislativa takové situace přímo neřeší, proto je povinnost na straně zaměstnavatele zajistit vhodné pracovní prostředí. Firmy, které se snaží situaci podchytit vytvářejí firemní kodexy, ujednání a dohody, které vyžadují ze strany zaměstnanců striktně dodržovat.

Pořádají na toto téma školení, kde informují zaměstnance o tom, jak šikanu rozpoznat, jak se jí bránit, ale také dávají důrazně najevo, že takové chování se na pracovišti netoleruje. „Diskriminaci a pravidla chování uvnitř společnosti máme zanesené v Etickém kodexu společnosti, se kterým je seznámen každý ze zaměstnanců na tzv. vstupním školení nováčků, kde svým podpisem potvrzují, že se jím budou řídit. V kodexu výslovně a striktně zakazujeme diskriminaci, zastrašování, šikanu či obtěžování jakéhokoli druhu. Samozřejmě si uvědomujeme, že závazek řídit se kodexem není zárukou, že tomu tak ve skutečnosti opravdu je. Proto má každý ze zaměstnanců možnost obrátit se na svého přímého nadřízeného nebo na HR oddělení, případně vyplnit anonymní dotazník ‚spokojenosti' zaměstnance,” říká Zuzana Gučíková, personalistka v jazykové agentuře Skřivánek.

Zdravé pracovního prostředí pak firma může zajistit mimo jiné:

● podporou otevřené komunikace na pracovišti
● pravidelným hodnocením zaměstnanců se zpětnou vazbou
● proškolováním vedoucích pracovníků v oblastech leadershipu
● nabídkou školení a kurzů – např. individuální koučink, mindfulness, prevence syndromu vyhoření, apod. 

Pokud čelíte šikaně ze strany kolegů nebo vedení, pokuste se popsat vaši situaci rodině, přátelům, případně někomu komu důvěřujete. Pomůže vám to si problém ujasnit a získat zpětnou vazbu. „O problému dejte vědět vedení, případně personálnímu oddělení, které by měly problém řešit. Jestliže se tím ale nechtějí zabývat, můžete se obrátit na odbory (pokud u vás fungují) nebo o své situaci informujte inspektorát práce,” radí Tomáš Smolík.

Pokud ani poté nedojde ke zlepšení, můžete se proti šikaně na pracovišti bránit soudní cestou. „Za tímto účelem si zajistěte co nejvíce důkazů – e-mailovou komunikaci, výpovědi svědků, soupis situací či urážek apod. Zároveň zvažte i možnost obrátit se na psychologa či psychiatra. Ten by vám mohl poskytnout potřebnou sebedůvěru se vůči pachateli šikany dostatečně bránit,” doplňuje Tomáš Smolík.

Denisa Dvořáková