Hra založená na zápiscích z Gogolova života dává Janu Přeučilovi možnost fantasticky ztvárnit příběhy lidiček směšných až k pláči a politováníhodných k popukání, zobrazit ostré kontury charakterů, vykreslit romantismus obrácený v žert, než se i v parodii prosadí nepřízeň osudů řízená často démony a běsy. 

Na původní premiéru v roce 1967 Jan Přeučil vzpomíná: „Bláznovy zápisky mě uchvátily, protože jsem Gogola miloval. A navíc jsem zde hrál postavu zcela vyšinutou mimo zákony normálního myšlení. Představení ve Viole byla vždycky plná a hra tu dosáhla více než sta repríz!“

(ven)