„Pod vodou jsme byli spolu s deseti dalšími chlapy čtyřicet minut,“ uvedl jednatel společnosti Snakesub Jaroslav Kočárek, který tuto akci pořádá a na žádném z novoročních ponorů nechyběl. Letos to byl pro něj již šestadvacátý.

Pod vodu prostě musí, i když se po prodělaném covidovém onemocnění na podzim podstatně víc hlídá. „Koronavirus mi a nám všem zkomplikoval celý rok. V březnu jsme chytli úplně poslední letadlo, které nás s potápěči z Bali dopravilo k domovu. Dosud se tam nelétá, jen na byznys vízum. Přestalo se cestovat vůbec, náš servis potápěčům se snížil na minimum, není poptávka. A ještě jsem na podzim prodělal covid s ne jednoduchým průběhem. Tak už by to snad stačilo,“ optimisticky poznamenal potápěč.

Voda v přehradě má podle Kočárka dva stupně a dvoucentimetrový led je též do půlky, k věžičce hráze. Stabilní tak rozhodně není a pod každým krokem se prolomí.

Kaplan Šabaka vedle přání, aby voda byla k žabím mužům a ženám milostivá, také pokřtil osmaosmdesátistránkový manuál potápění pro začátečníky. Ve svém slově uvedl, že se vždy děje vše s nějakým smyslem. Věří ale, že už bude líp. Spolu si potápěči každý Nový rok u jablonecké přehrady vzpomenou i na ty kolegy, kteří již nejsou s nimi. „Po svátku svatého Martina odešel loni Láďa, mladej kluk, nádor byl fatální,“ smutně vysvětlil Kočárek.