Náš první prezident po totalitě, byl člověk odvážný, zásadový, rozhodnutý obětovat svoji svobodu, zdraví i život. Proto je potřeba nezapomenout, proč se národ po listopadu 89 dokázal sjednotit na této osobě, prezidenta. Každý občan, který nebyl posluhovačem komunistického zločinného režimu, ocenil jeho osobní statečnost, takže volba byla jasná, kdo jiný, než nejznámější disident? Václave děkujeme ti, za ty časy, kdy jsi byl naším skvostným a neopakovatelným představitelem!!

Současná realita, bohužel díky brutální manipulaci s občany, spíše jen voliči, bystří naše intelekty. Kam to proboha, ta naše ČR směřuje? Proč jsme nesli prapory, cinkali klíči a radovali se ze změny? Tehdy to byla ryzí pýcha na češství, dnes se zdá, že „opačné češství filmuje čínský kapitál v národním klubu“. Proč, protože se to těm předlistopadovým slouhům, hodí. Hodí se jim změna pomalá, ale o to nechutnější, zpět k totalitě.

Každý občan, by se měl alespoň na chvilku odpoutat z konzumu a manipulace. Pro jasnou deklaraci, co je dobré a co je zlé, představme si iluzorní situaci, kdy by Velký a čestný Václav žil. Komu by dnes podal ruku? Panu prezidentovi, premiérovi, současným ministrům? A vám, každému z vás spoluobčané?

Václav Novotný