Astrid Matějková: Řešení podvýživy je běh na dlouhou trať, chce to trpělivost

Pět tipů pro lepší život. Vyzkoušíte je?

Jaká jsou největší rizika podvýživy u seniorů?
Pokud mluvíme o seniorech, tak v první řadě musíme říci, že pro jejich optimální výživu je nezbytný přísun všech složek potravy. Podvýživa totiž nemusí znamenat jen nedostatek jídla, ale i nedostatek potřebných živin. Zhoršený výživový stav seniora pak velmi negativně ovlivňuje jeho kvalitu života. Starý člověk s podvýživou se cítí slabý, unavený, nedokáže tak snadno vstát a postarat se sám o sebe, snižuje se jeho soběstačnost. Bývá častěji nemocný, hůře se hojí, hůře zvládá své chronické choroby, může mít horší pooperační průběh. Podvýživa zvyšuje i riziko úmrtí.

Proč dochází u seniorů k problémům s výživou?
Někteří senioři mají dlouhodobě nevyváženou stravu, což způsobuje vážné zdravotní problémy. Příčinou může být neznalost, nedostatek kvalitních potravin, nebo, bohužel, i nedostatek peněz. Problémy s výživou se týkají velkého množství starých lidí tím spíše, pokud žijí sami. Jsou způsobeny nedostatečným přísunem potravy, nechutenstvím při chronických chorobách a vysokém množství léků, které senioři užívají, mnohdy horším psychickým stavem starého člověka anebo i zdánlivě banálními věcmi, jako je například stav chrupu pacientů. Starý člověk omezuje příjem bílkovin, ztrácí svalovou sílu a stává se křehkým a zranitelným, ztrácí soběstačnost.

Jak mohou rodinní příslušníci, kteří se starají o seniora doma, zpozorovat první příznaky malnutrice?
Na prvním místě je třeba na možnost podvýživy myslet. U samostatně žijícího seniora je vhodné monitorovat, zda nehubne, zda je schopen si nakoupit, uvařit, zda se v jídle neodbývá, zda jí kvalitně a pravidelně. Rodinní příslušníci mohou pomoci zejména s nákupem potravin, kde by měli preferovat ty s vysokým obsahem vitaminů a živin. Pokud je senior odkázán pouze sám na sebe, pak doporučujeme zajistit si dovoz obědů nebo požádat o pomoc pečovatelskou službu.

Člověk je zrozen ke vzájemné pomoci

V případě, že první příznaky již rodinný příslušník u seniora zpozoroval, co musí udělat jako první?
V první řadě je třeba, aby rodinný příslušník po zjištění prvních příznaků podvýživy kontaktoval lékaře a konzultoval s ním další kroky. V případě podvýživy je nutné adekvátní vyšetření pacienta a nalezení důvodu, proč se u daného člověka podvýživa objevila. Jen tak můžeme zasáhnout cíleně. Současně musíme intervenovat stravovací plán pacienta, je nutný dohled nad příjmem tekutin a stravy, musíme se pokusit zajistit, aby pravidelně a kvalitně jedl. Často pomohou speciální výživové doplňky, které dodají seniorovi potřebné živiny i energetickou hodnotu.

Co je z pohledu lékaře pro rodinné příslušníky při dodržování postupů nejdůležitější?
Trpělivost. Řešení malnutrice je běh na dlouhou trať, v centru naší pozornosti musí stát pacient a celý podpůrný tým ať už domácích, nebo profesionálních pečujících či zdravotníků, by mu měl být oporou. Je třeba vybudovat vztah důvěry mezi pacientem, jeho rodinou a zdravotnickým personálem, nestydět se za to, že se ne vždy daří tak, jak bychom si přáli, situaci konzultovat s lékařem a hledat nové cesty, které „našemu seniorovi“ pomůžou situaci zvládnout.

Jaké komplikace mohou nastat při přijímání stravy?
To je velmi individuální a záleží to na celkovém stavu pacienta. Obecně si představme sami sebe, jak bychom vleže jedli polévku, jak bychom bez zubů kousali maso, jak bychom si ukrojili chleba, pokud bychom měli jednu ruku ochrnutou. To, co je pro nás situací, nad kterou vůbec nemusíme přemýšlet, může být pro daného člověka vysoce limitující. Pacienti ve velmi těžkých stavech mohou mít problémy s polykáním, člověk trpící demencí může „zapomenout“ najíst se, kousat, polykat. Pokud máte jako příbuzní jakékoliv nejasnosti, vždy je dobré situaci probrat se zdravotníkem. Pomoci můžou například lékař, zdravotní sestra, ergoterapeut, fyzioterapeut, logoped, nutricionista.

Aukce obrazů pro dobrou věc. Malovala i dívka s amputovanou rukou

Jaké alternativní způsoby výživy známe?
Pacient s podvýživou patří do rukou lékaře. Ideální samozřejmě je dodat výživu přirozenou cestou – úpravou jídelníčku. Ne vždy je to však možné, ne pokaždé je to dostačující. Moderní medicína nabízí řešení ve formě kompletní vyvážené tekuté stravy, která doplní příjem energie, bílkovin a ostatních živin v optimálním poměru. Takovou formu stravy nazýváme klinická výživa, velmi zjednodušeně má několik podob:
Enterální výživa k popíjení (tzv. sipping) se podává ústy, nejčastěji, když pacientova strava nepokrývá nutriční potřeby a pacient je schopen přijímat potravu ústy.
Enterální sondová výživa se podává přímo do žaludku nebo tenkého střeva prostřednictvím hadiček.
Parenterální výživa se podává přímo do žil, například za situace, pokud pacient nesmí nebo není schopen zatížit svůj trávicí trakt potravou.

Jaká jsou pozitiva tzv. sippingu, tedy výživy k popíjení?
Zásadní je, že nutridrinky mohou doplnit nedostatek energie a živin u pacienta, který není schopen získat je přirozenou cestou. Možností je celá řada, můžeme jimi obohatit běžnou potravu (přidat do omáčky, polévky), pacient může popíjet pitíčka, sníst výživově kvalitní puding. Výsledkem bude zlepšení nejen jeho výživového, ale celkového stavu, zvýšení svalové síly, soběstačnosti, obranyschopnosti, zlepšení vyprazdňování.