„Podle zatím jediného zlomku keramiky a charakteru uloženin se zdá, že může odpovídat dataci do 14. do 15. století. Snad ji lze spojit se známou morovou ranou z roku 1348,“ míní archeolog Zdeněk Beneš.

Dalším objevem je unikátní keramická šestiboká dlaždice takzvaného vyšehradského typu s reliéfním výjevem gryfa. „Tyto dlaždice, známé z architektury 12. až 13. století, byly dosud nalezeny především v prominentních lokalitách, například na Vyšehradě, v rotundě sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze, klášteře na Ostrově u Davle nebo chrámu v Sázavě,“ připomněl archeolog.

Pálavské Děvičky na Břeclavsku mají za sebou prořez a kácení náletových dřevin. Podle zástupců spolku Památky Pálavy mohutné kořeny poškozují zdivo hradeb
Nadšenci zachraňují zříceninu Děvičky na Pálavě, rozpadá se pod náporem turistů

Zatím není jasné, z jaké stavby týnecká dlaždice pochází, mohlo by jít například o kostel nebo sídlo místního velmože. „Je zřejmé, že stavba zanikla nejdříve ve 12. až 13. století, poté byla snad opravena a definitivní zánik ji čekal ve 14. století. Poté byly do jejích sutin zahloubeny mladší hroby farního hřbitova. Na další závěry si budeme muset počkat,“ dodal Beneš.