Kliknutím zvětšíteNález ohlásil Správě Národního parku České Švýcarsko. Ta oslovila Muzeum města Ústí nad Labem a společně nález zdokumentovaly, jeho část vyjmuly z pískovcového masivu a uložily do muzejního depozitáře.
Středně zrnitý až hrubozrnný pískovec takzvaného bělohorského souvrství obsahoval několik otisků schránek mořských mlžů i chodbičky po vrtání červů v písku původního mořského dna.
„Nejzachovalejší fosilie, jejíž otisky jsou k dispozici jako takzvaný pozitiv i negativ, je druh Mytiloides labiatus, který je pro oblast Labských pískovců typický,“ popsala muzejní geoložka Zuzana Vařilová.
Fosílie místní nepřakvapí
Obyvatelé Tisé a jejího okolí nacházejí zkamenělé prehistorické živočichy a rostliny na různých místech, ale příliš o tom nemluví. Jednak jim to prý nepřijde zvláštní, jednak mají obavy z nájezdů pokoutních hledačů fosilií.
Například Jana Houštecká, která teď žije v Libouchci. Do Tisé jezdí za rodiči. Mají kousek od domu potůček a při jeho čištění loni na jaře našli kamenů s obtisknutými mušlemi hned několik. „Na některých kamenech jich bylo i osm, deset. Když jsem byla malá, našla jsem pískovcový kámen s fosilií u libouchecké kapličky. Soused rodičů zase při těžení dřeva našel pět krásných pískovců s fosiliemi, které má doma vystavené na památku,“ zavzpomínala.
Pestrý svět zkamenělin Labských pískovců si veřejnost bude moci v muzeu prohlédnout už koncem února. Ne vždy ale nálezy končí tam, kde mají. Často končí na černém trhu nebo prostě z místa nálezu zmizí působením eroze.
„Zdokumentování a přenesení nálezu do muzejní sbírky bylo možné především díky správnému postupu návštěvníka, který nám nález ohlásil. Pokud by zůstal delší dobu odkrytý, zkameněliny by poměrně rychle zvětraly a zanikly,“ varoval geolog Správy Národního parku České Švýcarsko Jakub Šafránek.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
