Boj lesníků s kůrovcem se koncentruje z velké části do hlavní turistické sezóny, od jarních dní do období na začátku srpna, kdy se lýkožrout smrkový rojí a napadá stromy. Vedle obranných opatření, kterými jsou lapáky, otrávené trojnožky a insekticidní sítě rozmístěné na okraji porostu, se snaží lesníci zamezit šíření škůdce především tzv. asanačními těžbami.

„Víme, že současná situace, kdy máme v Brdech nasazeny veškeré dostupné prostředky, komplikuje rekreační využití a omezuje jak návštěvníky, tak i obyvatele přilehlých obcí. V současnosti je však pro Brdy strategickou prioritou zamezit množení kůrovce těžbou a sanací napadených stromů dříve, než z nich vylétne nová populace lýkožrouta a napadne další porosty. Z každého napadeného stromu se vyvine populace, která bude mít na svědomí dalších deset stromů, pokud jej včas nezpracujeme. Proto je pro nás prioritou včasné nalezení napadených stromů a jejich zpracování, abychom zabránili pyramidovému šíření,“ vysvětlil výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral.

Vojenské lesy a statky ČR proto žádají v této souvislosti veřejnost o pochopení a respektování omezení v lokalitách, kde práce probíhají. Návštěvníci by měli dbát také na svou bezpečnost na cestách, kde se pohybuje technika i nákladní vozy s dřívím. Ty nejvíce zatíženě komunikace osadili lesníci VLS informačním značením. Zvýšenými těžbami může dojít k nevyhnutelnému dočasnému poškození lesních komunikací, a to i těch, po kterých vedou turistické trasy.

Klíčové roky 

„Letošní a příští rok je pro budoucnost brdské přírody klíčový. Lesní cesty po skončení kalamitních těžeb obnovíme, stejně jako zalesníme vzniklé holiny druhově pestrou výsadbou dřevin. Klíčové je však v těchto týdnech snížit tzv. kalamitní základ v lesích, tedy početnost populace lýkožrouta smrkového v Brdech,“ vysvětlil ředitel VLS Petr Král.

Kůrovcové těžby v Brdech navíc vyvolávají emoce u některých návštěvníků, kteří mj. neprávem obviňují lesníky, že těží zdravé stromy. Včasné sanační zásahy jsou totiž prováděny na napadených porostech, které nejeví zatím známky usychání a působí na první pohled vitálně. Napadení tak u nich odhalí jen školené oko lesníků.

„Dá se poznat jen podle malých ohnisek drtinek na kůře kmene. Mezi řadou návštěvníků Brd však panuje přesvědčení, že kůrovcový strom musí jevit známky usychání. U takových stromů však těžba už nemá z hlediska šíření kalamity účel, protože jej škůdce opustil. Jde jen o řešení důsledků a nebezpečí spojených s pádem suchých větví či kmenů,“ dodává vedoucí lesní výroby VLS Pavel Češka.