"Počet pokut, uložených na místě, stoupá. Situace je bohužel horší a horší. Práce strážců v současné době může připomínat boj s větrnými mlýny. Přesto nelze složit ruce do klína a je dobře, že i s pomocí našich právníků se daří řešení jednotlivých přestupků dotáhnout do úspěšného konce," řekl Drahný.

Strážci národního parku loni uložili 65 pokut za 80 600 korun a právníci odboru státní správy vyřešili 58 správních řízení a uložili pokuty za 1,3 milionu. Pravomocné jsou také postihy čtyř motocyklistů, kteří 1. dubna 2020 jezdili na terénních motocyklech s pásy po Krkonoších v nejcennějších partiích.

Jezdili skoro po celých Krkonoších a to včetně Krakonošovy zahrádky pod Studničnou horou. Ve správních řízeních byla každému z provinilců uložena maximální pokuta ve výši 1sto tisíc korun. "Nyní jsou tato rozhodnutí pravomocná a dvě pokuty již byly zaplaceny. Jedna nezaplacená pokuta byla předána k vymáhání Celnímu správě a poslední pokuta měla být zaplacena do poloviny března," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Terénní jízdy i selfíčkáři

Za další jízdy terénních motocyklů uložili právníci Správy KRNAP v pěti případech pokutu patnáct tisíc korun. Za vstup do volného terénu v klidovém území dostaly pokutu deset tisíc korun dvě desítky skialpinistů či takzvaných selfíčkářů.

"Obecně známým faktem je, že když není sníh, území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma trápí spanilé jízdy terénních motocyklů. Všichni víme, že chytit jejich řidiče není snadné, ale ani oni se loni nevyhnuli trestu," uvedl Radek Drahný.

"Dalším negativním jevem, který bohužel neustále narůstá, je vstup do volného terénu v klidovém území KRNAP. Ať se jedná o skialpinisty, freeridisty nebo takzvané selfíčkáře, pokuta za porušení tohoto omezení může v závislosti na lokalitě a závažnosti přestupku dosáhnout výše sto tisíc korun," konstatoval mluvčí Krkonošského národního parku.

Peníze za pokuty nedostává Správa KRNAP. "Polovina jde obci, na jejímž katastru se přestupek stal. Obec jej musí použít na zlepšení kvality života v obci. Druhá polovina jde Státnímu fondu životního prostředí, který zajišťuje financování projektů jako například Zelená úsporám či Dešťovka," vysvětlil.