Doma má stříbro z MS dvacítek, zachytal si za Hradec Králové, Pardubice nebo Jablonec. Teď hájí barvy celku v české fotbalové lize. O své gólmanské kolegy se zajímá i na evropském šampionátu. 

Budete držet gólmanskou basu s Davidem Marshallem a velebit Patrika Schicka, nebo naopak skotského brankáře zkritizujete?

Pochválím Schicka a gólmana rozhodně hanit nemíním. Tady není o čem, jednalo se o geniální kop.

Co udělal Marshall špatně, kromě toho, že byl vepředu?

On opravdu nemohl dělat nic navíc. Ihned reagoval na odražený míč. Otočil se a začal valit do brány. Nicméně ten kop byl úžasný. Hlavně rychlý. Nebyl to žádný plachťák ale pořádná rána. V rychlosti, ve které běžel, zkrátka nemohl vyskočit. Ty pohyby se nedají zkoordinovat. A když už se dostával pod balon, tak už byl v bráně. Schick to ještě obalil, aby se ten vysoký nákop kroutil.

Dokážete se vžít do jeho kůže?

Jasně, protože se mi to stalo také. Když dostanete gól z půlky, v tu chvíli jste všem pro smích. Jenže, když se najde hráč, který to trefí… Gólmani jsou nuceni hrát vysoko a potom těch šancí zasáhnout moc není. Brankář musí sprintovat zpátky a pak se ještě stačit narovnat, aby mohl zakročit.

Kdopak vás takto znemožnil?

Chytal jsem za Zápy. Ale ten zbytek jsem raději zapomněl (směje se). Myslím, že to bylo s Velvary a prohráli jsme. Střelce jsem okamžitě vymazal z paměti. Vybojoval balon na půlce, otočil se, práskl do něj a mně to zapadlo pod břevno. Jak jde ta rána nahoru přes brankáře, je to téměř jistý gól. Tento moment si vybrala jedna nejmenovaná televize do rubriky Borec na konec.

Luděk Frydrych.
Frydrych: 'Máme nějaký cíl a jdeme si za ním'

Je někde v brankářských tabulkách stanovená hranice, za kterou se „nemůže“, protože pak už se nedá vrátit?

Nic takového není. Současný trend je ale takový, že brankáři jsou klidně deset až patnáct metrů od velkého vápna. To byl případ i Marshalla. Myslel si, že má situaci pod kontrolou. On věděl, že to Schick bude zkoušet, ale tohle nečekal. Najdou se i tací, kteří se vydají klidně na půlku. Samostatnou kapitolou je Neuer.

Nezmění Schick fotbalové dějiny v tom smyslu, že se gólmani vrátí, s nadsázkou řečeno, znovu na brankovou čáru?

Podle mě jeden gól nic nezmění. Budou nadále hrát vysoko. Jejich protihráči vědí, že jsou gólmani vysoko a zkoušejí to. Schick nebyl jediným, akorát on nedal čas Marshallovi míč doběhnout.

Brankáři chytají, vykopávají od brány, hrají na pozici libera a v nastavení ještě střílejí góly. Nemáte pocit, že je na ně nakládáno čím dál tím více povinností?

Takový je trend. V top klubech jde na ně pár zákroků za zápas. Ty si vyřeší a mohou zakládat útočné akce. V devádesátkách to měli podstatně jednodušší. Chytali a a nic dalšího neřešili.

Kvitujete tento trend?

Určitě. Když se o toho gólmana hraje, tak je víc zapojen do hry. Záleží ale hlavně na trenérech, jestli vůbec chtějí takto hrát.

Lusknutím prsty asi nejde změnit, aby měli gólmani najednou vytříbenou fotbalovou techniku…

Dřív byli kluci vychováváni jenom na chytání. Připravovali se s trenérem gólmanů. Ale je to věc tréninku. Teď se musí zapojovat do cvičení s kluky z pole. Jsou různé tréninkové metody tzv. bez rukou. No a pak si musejí sami přidávat a pilovat kop, který používají nejčastěji.

Co říkáte na dosavadní výkony gólmanů na ME, kdo vás nejvíce zaujal?

Proti Španělsku chytal výborně švédský gólman Olsen. Nejvíc mě ale zaujal náš Vaclík. I když se na něj občas valí kritika, tak nyní všem škarohlídům zavřel pusu a přesvědčil, že je zkušený gólman. Podal neskutečně koncentrovaný výkon. Zákroky a reakce, které předvedl, to byl jenom bonus. Všechny ošemetné situace vyřešil parádně. Zmínil bych ještě výkon maďarského brankáře Gulacsiho proti Portugalsku. Neviděl jsem ho poprvé a libí se mi, jak chytá.