K fotbalu ho přivedli rodiče. Jaké to bylo poprvé, to už si Ondra Rozkovec nevzpomíná. Ale od té doby ho ani jednou nenapadlo, že by kopanou vyměnil za jiný sport. A že má pětadvacetiletý Jablonečák na svém kontě už pořádně zkušeností, o tom není pochyb.

„Začínal jsem v Jablonci a prošel jsem všemi kategoriemi, od žáčků počínaje, přes starší žáky a dorost. Hrál jsem i za jabloneckou juniorku. Pak jsem na tři roky zamířil na naší farmu, kterou jsme tehdy měli v Jablonci nad Jizerou. Tam jsme hráli divizi.

A kdy jste se vrátil zase zpátky do Jablonce?
A vrátil jsem se, když Adam Pelta dával dohromady áčko Jiskry Mšeno a nabídl mi možnost hrát za Mšeno.

Tehdy hrálo Mšeno kraj?
Ano, přišlo nás z Jablonce nad Jizerou do Mšena víc. Hráli jsme kraj, hned první rok jsme postoupili do divize. Pak jsme ji ale nevyhráli. Ale další rok, s trenérem Vodičkou, jsme skončili první.

Jak hodnotíte dobu, kdy jste vyhráli ve Mšenu divizi?
To byla super doba, skvělá nálada, v týmu byli dobří kluci, byl to skvělý ročník, vyhrávali jsme, kolem nás byla parta dobrých lidí.

A teď oblékáte dres jablonecké rezervy?
Ano, hraju za Jablonec B.

Na jakém postu vás můžou fanoušci vidět?
Od začátku stále hraju středního záložníka, nic jiného jsem nikdy nehrál.

A byl znát rozdíl, když jste začal hrát za béčko Jablonce?
Posun do třetí ligy byl znát. Týmy jsou jinak, daleko víc připravené. Fotbal je důraznější, fotbalovější. Ale jinak týmy z vyšších příček divize jsou na tom kvalitativně všechny skoro stejně.

Ve III. lize dařilo…
Ze začátku týmu trvalo, než jsme se trochu otrkali. Pak už jsme vyhrávali. Jako tým jsme si sedli. A další půl rok už se nám dařilo. Skončili jsme první. To byla taky paráda.

A jak teď trénujete a pilujete fyzičku v době pandemie?
Pro mne, jako pro člověka, který má fotbal rád a rád trénuje, je to nepříjemné. Věnuju se fotbalu odmalička. V přípravě jsme trénovali pětkrát v týdnu, v sezóně čtyřikrát a k tomu o víkendu zápas. Tak mi chybí ten čas, kdy jsem byl s týmem. Máme každý individuální plán. Tak chodím do práce a pak trénuju individuálně.

Jak vypadají individuální plány hráčů jabloneckého béčka?
Připravuje nám je, ve spolupráci s oběma trenéry, David Skuhravý. A je v nich všechno, co potřebujeme, rozcvička, hlavní trénink, posilování, protažení. Máme i videonávody, prostě super, všechno na bezva úrovni. Funguje to skvěle.

A trénujete fakt poctivě?
Když mám jít, tak určitě jdu. A trénuju na sto procent. Ale ten tým kolem prostě chybí. V partě je motivace vždycky větší.

Takže váš denní program je jasný, práce a fotbal.
Ano, v sedm jdu do práce, v sedmnáct odjíždím přímo na trénink a z něho se vracím domů kolem půl osmé.

Ptát se na další koníčky, to je asi zbytečné…
No,moc volného času nemám. Když je všechno normální, tak máme dva dny v týdnu volno můž. To mám čas jít za kamarády a přáteli nebo se věnovat něčemu jinému. Jsem autíčkář, mám rád auta, tak to je moje druhá aktivita. Pohoda třeba je, když zajdeme s kamarády na benzínku na kafe a popovídáme.

Jakou značku auta uznáváte, když jste milovník aut?
Nemám vyhraněnou značku. Jsem zastánce všech dobrých vozů. Mám bavoráka, ale už jsem pár aut a jiných značek vystřídal. Ale asi nejlepší je, podle mne, bavorák.

V práci jste skoro celý den, kde jste zaměstnaný?
Pracuju v autorizovaném servisu Nisan. Jako servisní technik mám na starosti příjem vozů do servisu. Můj druhý koníček je vlastně moje práce.

A fotbalový vzor máte?
Ne, konkrétního hráče jako vzor nemám. Líbí se mi takoví fotbalisté, kteří rozumí balónu a mají ho rádi.

Proč jste si vybral právě fotbal a ne jiný sport?
Do míče asi kope každý malý kluk. Rodiče mě do toho nenudili. Začal jsem hrát a hraju dodnes. Nikdy mě nenapadlo, že bych toho nechal, že by mě to přestalo bavit. Občas to člověk v kritických momentech, když se nedaří, udělá. Ale takových momentů jsem taky pár zažil, ale nikdy bych to takhle neřešil. Vím, že fotbal dělám pro sebe a že mne baví.

A jak vidíte nejbližší budoucnost fotbalu a soutěží?
Současná situace je strašná a informace, které kolují na sociálních sítích a ve zprávách jsou šílený. Ale každopádně, asi jako každý fotbalista, chci, aby se sezóna dohrála. Třeba i proto, že jsme na prvním místě a máme šanci soutěž vyhrát. Hrát by se mohlo o víkendu a pak i v týdnu. To by bylo pořád lepší, než to nedohrát. My jsme v týmu všichni pro. Vůbec by mi nevadilo, že bych si musel třeba vzít v práci dovolenou.