Jablonecké rezervě chybí střelec gólů. Zatím jediný gól v utkání proti Živanicím (1:1) vstřelil Ondřej Podzimek.

Jak se hrálo proti Živanicím?
Nastoupil jsem poprvé v útoku, pro mne to bylo nové a jsem rád, že jsem se hned uvedl gólem. Ale musím pochválit spoluhráče Vojtu Weraniho, který mi gól dobře připravil.

A jaký to byl zápas pro váš tým, který už potřeboval vyhrát a získat nějaké body?
Pro nás zase nic moc. Byli jsme dobří prvních třicet minut, pak jsme trochu přestali hrát a nedostávali jsme se do šancí. Soupeř byl lepší, to si musíme přiznat. Takže ten bod je vlastně pro nás ještě dobrý.

Po třetím zápase v řadě se moc nedaří. Proč?
Byli jsme zvyklí na lepší výsledky. Nedáváme góly, tři utkání a jeden gól je málo. Dřív nás zdobilo to, že jsme dávali góly, hráli jsme hezký kombinační fotbal. Teď se dostáváme těžko do šancí, nemůže nám to tam spadnout. Problém je v gólech. Musíme začít víc střílet a dávat víc gólů. A pak to přijde, i body.Za béčko už nehraje autor mnoha gólů Torfig.

Budete jeho nástupcem?
Teď možná ano, doufám, že se mi bude v útoku dařit. Nastoupil jsem v něm teď poprvé a hned jsem gól dal. Tak doufám, že to bude pokračovat. Musíme se o to týmově podělit. Určitě to nebude jen na mne.

Jak dlouho fotbal hrajete, kde jste poprvé začal?
Fotbal hraju už od čtyř let, začínal jsem v Jablonci a jsem v Jablonci pořád až na krátkou výjimku, když jsem v době covidu, v dorosteneckém věku měl hrát za Velké Hamry chlapský fotbal. Před tím už jsem trénoval s béčkem a hrál za dorost, tak to měla být pro mne taková výhoda. Na druhou polovinu sezóny jsem měl jít do Hamrů, ale odehrál jsem tam jen jeden zápas, protože potom se zbytek sezóny kvůli covidu zrušil. V Jablonci jsem prošel všemi kategoriemi až do B mužstva. Jsem celý život Jablonečák.

Jaký je váš fotbalový plán?
Teď nejdřív chci, abych se prosadil v B týmu Jablonce. Už tam budu třetím rokem a zatím jsem vždycky nastupoval z lavičky. Přeju si, abych za béčko hrál pravidelně. Můj prioritní cíl je dostat se do základu B týmu. A pak uvidíme, jak to půjde dál. Jako každý fotbalista bych si chtěl zahrát vyšší soutěž za A tým. Ale musím za tím jít postupně, nejdřív musím hrát pravidelně za béčko a pak se dostat někam výš.

Takže, kdyby se ozval trenér áčka, že nemá nikoho a povolává vás, šel byste?
Určitě, to je jasný. Do toho by šel asi každý.Jak vidíte výkony jabloneckého áčka, sledujete je?Chodím pravidelně od malička na každý zápas, nikdy nevynechám, sleduju, jak áčko hraje. Myslím, že to teď mají podobné jako my. Po třech kolech se jim příliš nedaří. Mrzí mě to. Dobře vím, jaké to je, sami jsme si to zažili. První tři zápasy u nás byla trochu „deka“, pak je potřeba vyhrát pár zápasů v řadě a bude to zase dobré. Je to hodně o psychice. Áčko mělo špatný konec sezóny a teď se jim příprava a začátek nové sezóny taky nevydařily. Takže to je zase o psychice celého týmu. Věřím, že už se jim už zadaří. A my že je v tom napodobíme.

Jak vidíte dnešní zápas, který hraje A tým ve Zlíně?
Vyhrajou, pak udělají šňůru vítězství a už jim to půjde.Chcete si zahrát v zahraničí?Určitě, to je sen asi každého fotbalisty. Ale uvidíme, to je hodně daleko, musím na sobě pracovat a hrát dobře za béčko.

Studujete nebo pracujete?
Studuju Technickou univerzitu v Liberci, obor sport a tělovýchova. Mohl jsem jít na školu do Prahy. Ale rozhodl jsem se pro Jablonec a pro to jednou si zahrát za A tým. Jsem Jablonečák celý život, chtěl jsem zůstat u fotbalu tady.

Většinu času vám zabere fotbal a škola. Zbývá ještě nějaký?
Máme volno v týdnu jen jeden den. My mladší, co nechodíme do práce, ještě trénujeme jednou ráno. Ale to se mi líbí. Takže pokud mi ještě nějaký čas zbude, tak ho rád trávím s přítelkyní. Chodíme společně rádi na výlet.