„Poprvé jsem se s Davidem Lafatou setkala na základní škole,“ zavzpomínala čerstvá absolventka jabloneckého Gymnázia U Balvanu Julie Buschtová. Ta si nenechala ujít fotbalové utkání staré gardy Pěnčína (u Jablonce n.N.) proti staré gardě pražské Sparty, které se hrálo v Pěnčíně. A měla k tomu vážný a hlavně hezký důvod.„Potkala jsem se s Davidem Lafatou v základní škole. To mi bylo asi deset let. Bylo to překvapení, které mi připravil zástupce ZŠ Mozartova Michal Polman.“
Třída tehdy dostala za úkol napsat dopis svému oblíbenému sportovci. Julie dlouho nepřemýšlela. „Napsala jsem panu Lafatovi. Můj dopis četl i zástupce ředitele školy Michal Polman. Ten sbírá podpisy sportovců a je fanoušek fotbalu.A s úspěšným fotbalistou se znal osobně. A tak se zrodil nápad pozvat ho přímo do školy.„Přišli k nám do třídy na hodinu hudební výchovy. Než vešli, tak jsme si museli položit hlavu na lavici. A po příchodu mne pan Polman vyzval, abych se podívala jako první. Bylo to pro mne velké překvapení. David Lafata stál před tabulí. Přečetla jsem mu pak svůj dopis a následovala autogramiáda. A všichni jsme si s ním povídali,“ zavzpomínala Julie. A o čem mu tenkrát psala? „O tom, že mám fotbal ráda, že ho hraju ještě s jednou dívkou v týmu kluků. Chodím s nimi pravidelně trénovat. A taky že mi maminka říkala, že jsem uměla dřív kopat do míče než chodit. A dopis končil tím, že bych ho někdy ráda potkala osobně, že se mi líbí, jak hraje,“ uvedla pasáže dopisu jeho autorka.Proč se ona zakoukala právě do fotbalu? „Už od dětství jsem kamarádila víc s klukama, hrála jsem s nimi i fotbal. Ve třetí třídě jsem se fotbalu věnovala v FK Baumit Jablonec. Hráli jsme různé školní fotbalové poháry a turnaje, třeba MC Donalds Cup. Pak jsem k tomu ještě začala hrát volejbal a dokonce jsem několik sezón byla kapitánkou týmu. Od toho se mi špatně odcházelo. Byly jsme výborně sehraný tým. Také jsem hrála a ještě hraju tenis. Ten je moje srdcová záležitost. Když člověk něco zkazí, může nadávat jen sám sobě. Vyhovovalo mi, že jsem se věnovala jednomu týmovému a jednomu individuálnímu sportu. Fotbal jsem hrála dál, například v osmé třídě za ženský tým jabloneckých Čertic,“ vyjmenovala svoji fotbalovou kariéru Julie.
V roce 2016 byla v rámci svoji základní školy vyhlášená druhým nejlepším Sportovcem roku. A dočkala se od zástupce Polmana dalšího překvapení. „Přímo z vyhlášení zavolal Davidu Lafatovi a hovořili jsme spolu jako „v přímém přenosu“. Gratuloval mi. Ale pak už jsme se neviděli. Jen jednou na tenise, jeho děti chodily hrát tam, kam já. Ale to bylo až tak po pěti letech,“ vybavila si v paměti Julie poslední setkání s úspěšným fotbalistou.
Co ji na něm vlastně zaujalo? „V době, kdy jsme ten úkol dostali, tak o něm všichni mluvili, hrál za Jablonec, byl idol asi všech fanoušků jabloneckého FK. I já jsem chodila na Střelnici se dívat, jak hraje. Byla to pro mne jasná volba napsat dopis právě jemu,“ dodala sportovkyně. V rámci letošních Pěnčínských slavností vyběhl v dresu Sparty na hřiště také David Lafata. A Julie na utkání nechyběla. „Bylo to takové nostalgické. Najednou jsem měla možnost se vidět s někým známým, kterými mi už před několika lety sám nabídl tykání. Pamatuje si mne odmalička a mě těší, že si na mne, jako tehdy na malou holčičku ze základky, vzpomněl.“Při setkání na Pěnčíně se jí s úsměvem hned ptal, jestli mu nenese další slohovou práci. Zajímal se o to, co dělá, kam jde studovat, jestli ještě hraje fotbal. A samozřejmě nechyběla ani společná fotografie. „Byla jsem moc ráda, že jsem se s ním mohla setkat,“ potvrdila Julie.
Zasloužil si pochvalu
Jeho výkon na Pěnčíně bedlivě sledovala. „Kdykoliv měl míč, tak mu to šlo, ostatně jako vždycky. Věděla jsem, že bude chtít zaskórovat. Hodně se mi líbila jeho hlavička, tu dal snad jako jediný hodně pěkně. Zápas se mi celkově líbil. Nebyl vůbec nudný. A hezké bylo, jak se k sobě na hřišti soupeři chovali. Když je to zápas na kameru a někdo spadne, tak tam minimálně půl minuty zbytečně leží. Tady žádná kamera a hráči se hned zdvíhali, pomohli si navzájem, podali si ruce. To bylo moc pěkné. A taky to, že padlo hodně gólů. Všichni si zahráli, dostali se k míči, hodně se střídalo. Bylo to hezké a zároveň zajímavé utkání,“ zhodnotila zkušeně fotbalistka.
Julie Spartě fandí. Vybrala si ji právě kvůli Davidu Lafatovi. „Z Jablonce přestoupil do Sparty. Věděla jsem, že budu fandit tomu týmu, kam půjde. Z fotbalistů, které znám, se mi zdá nejvíc slušný, není arogantní, je skromný, pokorný. Je prostě lidský. Ve Spartě jich ale tenkrát, když tam nastoupil, bylo takových ještě několik,“ charakterizovala Lafatova fanynka svůj fotbalový idol.Julie také v Pěnčíně nahlas a bezprostředně fandila. A vůbec se nebála, že se to místním nebude líbit. „Nestyděla jsem se za to, jsem sparťanka. Budu Spartě vždycky fandit.“Pro Davida Lafatu má Julie také vzkaz, který se k němu prostřednictvím Jabloneckého deníku určitě dostane. „V utkání bylo vidět, jaký má pro fotbal zápal, i když vlastně o nic nešlo. A vidět ho naživo byl zážitek. Přeju mu, aby byl šťastný se svojí rodinou a aby se jeho fajn děti také dostaly ke sportu, který se jim líbí. Myslím, že to bude taky fotbal. A když mu bude jednou fotbal chybět, tak ať určitě hraje pořád alespoň za starou gardu. Vždycky se budu dívat na zápas, ve kterém se objeví. Splnil se mi tenkrát na základní škole můj dětský sen se s ním potkat. A teď to bylo výjimečné se s ním zase po letech vidět a hovořit s ním. Za to jsem ráda,“ zdůraznila Julie, fanynka střelce mnoha gólů, bývalého hráče FK Jablonec Davida Lafaty.
Julie si teď nejvíce přeje úspěšně vystudovat právnickou fakultu a stát se státní zástupkyní. V tom má jasno. A jasno má také v tom, že bude dál sportovat, jak jí to její studentský čas dovolí. A doporučuje to všem nejen v jejím věku. „Sportem se člověk odreaguje, oddychne si a potká při něm fajn lidi, naváže nová kamarádství, která u vydrží třeba celý život. Ne nadarmo se říká: Co se v mládí naučíš…. je dobré mít na každé období nějaký sport. Proto jsem i ráda, že jsem se od pěti let učila taky lyžovat.“Mladá slečna má kromě životních plánů také ještě další sportovní. „Určitě bych si chtěla vyzkoušet nějaký adrenalínový sport a taky se naučila golf A hlavně chci zkusit jezdit rallye v autě.“