Jaký byl Studenec soupeř?
Je to nováček soutěže, za který hrají i kluci z Jablonce. A prostě to chtěli ve vyšší soutěží zkusit. Podle toho vypadají výsledky. My jsme dali hned ze začátku první gól ze standardky, který nám hodně pomohl, protože prvních deset minut jsme se k nim úplně nedostali. Pak sice Studenec vyrovnal na 1:1, ale už to začalo. Sypali jsme jim jeden gól za druhým, poločas byl 4:1, ale myslím, že s takovým soupeřem bychom měli dát v první půli i gólů víc.

Ale zmohli se proti těžkému soupeři alespoň na jeden a to je určitě těšilo…
To určitě. Ale gól nám dali hezký. Přenesli hru a jejich hráč běžel sám na bránu.

A jaké byly vaše góly, které jste dal?
Na tři góly jsem dostal krásné přehrávky, dvakrát téměř do prázdné brány, jednu jsem dostal průnikovou, to jsem běžel sám na brankáře, ale trefil jsem jeho, míč se odrazil a já ho doklepl do prázdné brány. Další gól jsem dával z penalty. Velkou zásluhu na mých gólech měl určitě taky tým.

Jste tedy hamrovský excelentní útočník?
Hraju většinu zápasů na postu krajního záložníka. Začínal jsem jako střední, postupně jsem se dostal na kraj zálohy. Byl to takový dobrý den, kdy jsem byl v dobré chvíli na dobrém místě, navíc, že jsem dal i tu penaltu. Takže všechno si sedlo.

Jak vidíte váš tým před koncem podzimní sezóny?
V Hamrech jsem velice spokojený, neskutečně mě posunul. Je škoda, že se letošní béčko pohybuje na nižších pozicích, než loni. To jsme skončili druzí za Turnovem, který postoupil do divize a nevede si v ní špatně. My máme v krajském přeboru určitě na vyšší příčky, než kde se teď nacházíme.

Čím to je? Soupeři jsou lepší nebo málo trénujete?
To netuším, tréninky ani tým se nezměnily.

Co na tréninku děláte rád a co ne?
Nejoblíbenější jsou ve středu, kdy se hrajou větší hry. Tréninky mě ale celkově v Hamrech baví, mají hlavu a patu. A nejmíň mě baví běhání, ale je to potřeba.

Měl jste někdy pocit, že vám na nějakého soupeře fyzička chybí, vám nebo celému týmu?
Bývá to v závěru sezóny, většinou na ty poslední zápasy už jsou hráči unavení, a nejen u nás. Ale myslím si, že i tak je náš tým na tom kondičně dobře. Byly ale zápasy, kdy jsem se třeba dobře kondičně necítil. Na to ale mohl mít třeba nedostatek spánku, náročný týden a další. Jeden týden hráč může odběhat v pohodě celých devadesát minut a v dalším jen sedmdesát a už to pocítí.

Kdy jste s fotbalem začal?
Bylo to v Jablonci v FK, kde jsem hrál od starších žáků a pak ještě dva roky v dorostu. Zároveň jsem hrál v Jablonci hokej. V osmi letech jsem dostal nabídku hrát hokej v Liberci. Tam jsem působil šest let. Pak jsem se do Jablonce vrátil, pokračoval ve fotbale ve Mšeně. Ale do toho přišel covid, tak se moc nehrálo. Potom už jsem šel do Hamrů a tam jsem dodnes. Už je to pět let. Chvíli jsem souběžně hrál fotbal i hokej, ale nakonec jsem se rozhodl pro fotbal.

A proč vyhrál fotbal?
Původně jsem si hokej vybral. Ale v Liberci byly nějaké okolnosti, kvůli kterým jsem tam přestal a vrátil se do |Jablonce. Ještě chvíli jsem hokej hrál, ale pak jsem se rozhodl jít fotbalovou cestou. Fotbal mě baví, máme v Hamrech výbornou partu, takže vyhrál fotbal.

Vedle fotbalu ale také studujete. Stíháte povinnosti na obou stranách?
Studuji sportovní Gymnázium doktora Randy v Jablonci. Nejsem úplně studijní typ, ale dostudovat určitě chci. Sport mám radši, kterému se věnuji od dětství, ale dokončit gymnázium určitě chci, to je moje priorita. Vysokou školu určitě zkusím, když mi nepůjde jedna, tak přejdu na jinou. Nemám zatím konkrétní, jasný cíl, že bych chtěl být třeba lékař. Chci hlavně studium skloubit s fotbalem, abych za ním nemusel dojíždět někam daleko.

A chtěl byste se fotbalem živit?
To by chtěl asi každý fotbalista.

Dáváte góly, co kdyby přišla nějaká zajímavá nabídka?
Určitě bych nejdřív chtěl dostudovat střední školu. A kdyby taková přišla, vzal bych ji stoprocentně. To je cíl každého fotbalisty, dosáhnout maximum. A každý ho má někde jinde. Kdyby přišla nabídka se fotbalem živit, tak by to bylo super?

Kdyby se plnila přání, za jaký český a světový klub byste si chtěl zahrát?
Z českých určitě za Slavii. To je pro mne nejlepší současný klub, díky tomu, co dokázal za poslední roky. Měl tu čest si zahrát i v Lize mistrů nebo v Evropské lize. Na jejich zápasech je asi nejlepší a největší atmosféra v Česku. A ve světě? To by byl asi Real Madrid.

Před několika dny jste byl na jednom ze zápasů Madridu…
Ano, byl jsem v Lipsku. Proti němu hrál Madrid Ligu mistrů. Atmosféra byla nepopsatelná, neskutečná, i když Madrid mě trochu zklamal, čekal jsem víc. Ale on už má ze skupiny postup zajištěný, takže podle toho vypadala i sestava. Ale to se dalo čekat. Takový klub by měl Lipsko porazit. Ale Lipsko hrálo parádní fotbal. Pro mne to byl nádherný zážitek. Kdybych ho mohl prožít ještě jednou, tak se tam určitě vrátím.

Poprvé jste takhle vycestoval do zahraničí za hokejem?
Jednou, ve starších žácích na FK Jablonec, jsem viděl ligový zápas Porta. Byli jsme v Portugalsku, kde jsme hráli několik zápasů. A dostali jsme možnost si nejdříve prohlédnout stadion Porta a pak jít i na ligový zápas Porta. To pro mne byl super zážitek.

Co vás ve fotbale čeká poslední říjnový víkend?
V sobotu hrajeme s béčkem proti Lomnici, to bude pro mne určitě zajímavý zápas. Lomnice si vede dobře. Ale hlavně za ni hraje můj nejlepší kamarád. A v neděli hraje v Liberci náš A tým. Většinou hraju za béčko a pak jdu ještě za áčko na střídačku, kdyby bylo potřeba.