Kanonýrem víkendu, který dal nejvíce gólů v nejvyšší soutěži, která se na Jablonecku hrála uplynulý víkend, se stal MARTIN SYROVÁTKA. Obléká dres A týmu Velkých Hamrů a často nastupuje i za B mužstvo Jeho fotbalová kariéra začala už v dětství
Kdy a kde jste začal trénovat fotbal?
Začal jsem v šesti letech v Rovensku pod Troskami, odkud pocházím a kde bydlí moje rodina.
Jaká byla vaše mládežnická éra, za které kluby jste hrál?
V Rovensku jsem hrál v kategorii mladších a starších žáků. Pak jsem přešel Turnova a hrál tam za mladší dorost. Od kategorie U15 jsem hrál ve Slovanu Liberec a zůstal jsem tam až do U19, přibližně čtyři roky. A potom jsem se znovu vrátil do Turnova a nastoupil už v divizi za chlapy. Za Turnov jsem hrál dva roky. A pak přišla nabídka od pana Hnídka přejít do Velkých Hamrů.
Hrajete a trénujete Hamrech, bydlíte v Rovensku a ještě studujete vysokou školu v Mladé Boleslavi, jak se to všechno dá časově skloubit a stihnout
Dojíždím, jsem pořád v pohybu, ale zatím to stíhám.
Proč jste se rozhodl pro Velké Hamry, o vás zaujalo?
Líbí se mi, jak to v Hamrech dělají a fotbalová vize pana Hnídka, který mě oslovil. Bral jsem to jako novou výzvu.
V Hamrech hrajete v A týmu, hattrick jste dal za béčko. V Hamrech máme silný a kvalitní hráčský kádr. Hraju za Hamry A a chodím pomáhat také klukům do béčka, i proto, abych měl co největší herní vytížení. Hattrick jsem dal v utkání s béčkem.
Jak se zrodil váš hattrick?
Kluci mi pomáhali…máme prima partu. A s béčkem jsme ještě neprohráli. V zápase proti Bílému Kostelu jsme už první poločas vyhráli 6:0. Hned první jsem dal už snad v patnácté vteřině. Od začátku jsme soupeře presovali. Soupeř pokazil přihrávku. Najednou jsem byl sám před gólmanem. Udělal jsem kličku a vyšlo mi to. A druhý gól jsem vstřelil do tří minut. Jsem rád, že mi to tam padalo.
Trenér říkal, že jste ve druhé půli už trochu polevili, že gólů mohlo padnout i víc…
Asi má pravdu, pak už jsme to trochu vypustili. Měli jsme za sebou náročný týden, trénovali jsme a ještě jsme jedno utkání dohrávali. Na hřišti jsme byli skoro každý den.
Kdo je váš fotbalový idol?
Líbí se mi Ibrahimovič. Jsme oba stejně vysocí, bez pěti centimentrů mám dva metry. A také hraju hrotového útočníka jako on. Hlavně se mi ale líbí jeho styl hry.
Hrál jste také na jiném postu než jako útočník? Brankáře byste bral?
V mládežnických kategoriích jsem hrál na pravé a levé záloze. Ale pak už jsem byl hlavně v útoku, hlavně díky mojí výšce. Kdo mě viděl, vždycky říkal, to musí být útočník. Do branky bych ale nešel. Chci dávat góly.
Jak se vám bude hrát zápas bez diváků?
Na posledním utkání proti Bílému Kostelu ještě diváci byli. Teď už, pokud budeme hrát, tak bez nich. To si představit nedovedu, dělají nám výbornou atmosféru. Bez diváků mi to bude připadat jako na tréninku. Ale hlavně, aby se vůbec hrálo.
Do kolika roků se dá hrát, podle vás, fotbal?
Když si člověk udržuje kondičku a je na tom fyzicky dobře, tak do čtyřiceti určitě. Důkazem toho je náš spoluhráč Radzinevičus. Je ve skvělé kondici.
Sledujete počet gólů, které dáte?
Teď na podzim, v I. A třídě za B tým, jsem v sedmi zápasech dal deset gólů. Sleduju, kolik jich vstřelím. Dal jsem si za úkol, že, když budu hrát za béčko, tak v každém utkání dám gól.
