Důvodem mohou být peníze, které hráčům nemůže nabídnout každý klub nebo pracovní a časová vytíženost hráčů. A v neposlední řadě také věk. Ten se nevyhýbá ani fotbalistům. Mladých ročníků běhá po hřištích daleko méně, než běhávalo. Není, kde brát. Tak to také často uváděli zástupci týmů v průběhu zimní přípravy.

Jedním z nich je i trenér týmu Sedmihorek, který hraje krajský přebor, Pavel Šafář. V Zimním poháru LKFS proti Lomnici nebyl vůbec spokojený s výkonem svého mužstva. „Jeli jsme tam s okleštěnou sestavou. Máme hodně zraněných, ani tréninky nejsou nijak moc navštěvované, s tím máme teď výrazný problém. Ale není to jen u nás. S tréninkovou docházkou na krajské úrovni mají starosti skoro všude. Tréninky se často ruší."

Kolikrát v týdnu trénujete?
Snažili jsme se držet tři tréninky v týdnu, ale moc nám to nejde. A to je asi i příčinou toho, proč výsledek ve víkendovém utkání pak není kvalitní.

ilustrační foto: Sedmihorky - Sokol Pěnčín, příprava
Rychnov držel krok i v jedenácti. Sedmihorky neproměňovaly šance

A dá se s tím něco dělat?
Je to asi oddíl od oddílu. Někde to řeší penězi. Hráči tam třeba dostávají základní plat jen, když mají určitý počet tréninků. To u nás ale nefunguje. U nás je to bez peněz, účast na tréninku je na bázi dobrovolnosti, takže je to o tom, jestli kluci chtějí nebo nechtějí, jestli mají chuť trénovat. Trénujeme od 18,30 hodin. Se zaměstnáním by se to křížit v této době asi už nemělo. Máme v kádru devatenáct hráčů do pole a scházíme se tak v deseti, dvanácti. Víkendy to někdy bývá „naknop“. A když k tomu přibydou ještě nějací zranění, tak vůbec.

Jak „starý“ máte kádr?
My máme kádr rozvrstvený věkově dobře. Ale těm starších hráčům umělky nevyhovují. Je to jiný povrch, než tráva.  Příprava byla tentokrát dlouhá. Začínáme 23. března a trénujeme už od konce ledna. Fotbal na trávě je jiný. Těm starším tráva vyhovuje víc. Umělka je specifická, složitá. Když je kvalitní, jako třeba v Turnově, tak to jde, jejich umělka se hodně přibližuje k přírodnímu trávníku. Ale my máme v Sedmihorkách víceúčelovou, a to je velký rozdíl, velké zatížení na klouby. A v tom je ten problém.

V krajském přeboru by to ale chtělo chodit na tréninky…
Krajský přebor už má svoji úroveň. Myslím, že opravdu na kvalitní tréninkové úrovni to dělá jen několik z účastníků této soutěže, možná čtyři, pět. Ostatní se schází tak dvakrát v týdnu maximálně. Možná ani ne. Zní to z klubů, není to jen náš problém. A pravidelnost tréninků se pak odrazí na kvalitě výkonů. Taková je realita výkonnostního fotbalu.

Je z této situace nějaké východisko?
Obávám se, že asi ne.

Jak jste trénovali posledních čtrnáct dnů před jarní premiérou?
Naplánovali jsme si v jednom týdnu tři tréninky a o víkendu jedno modelové utkání už na tréninkové trávě v Sedmihorkách. A pak ještě dva tréninky na přírodní trávě. Uvidíme, v jakém stavu bude naše hrací plocha.

Kde budete hrát na jaře?
Čeká nás šest zápasů doma. Na umělce hrát nechceme. Pokud nebude naše hřiště způsobilé, budeme žádat o přeložení utkání na jiný termín, třeba i v týdnu, na pozdější čas. Fotbal se hraje pro lidi. V Turnově na umělce na fotbal koukalo deset lidí a ještě jsme za ni platili. Chceme hrát v Sedmihorkách pro naše fanoušky. Jestli to bude za čtrnáct dnů nebo za tři týdny ve středu, tak to není problém. Můžeme zápasy posunout třeba na prvního nebo osmého května, to jsou středy, státní svátky. Domácí zápasy určitě chceme hrát na našem hřišti, na tom jsme se v klubu dohodli. Máme jasno, chceme, aby u nás byla ta správná fotbalová atmosféra. Proto fotbal hrajeme. Chceme, aby si ho užívali v Sedmihorkách jak naši fanoušci, tak my.