Kliknutím zvětšíte
Jak probíhá příprava a co si slibuji Železnobrodští od jarních kol?
„Přípravu už jsme zahájili. Na úvodní trénink přišlo devatenáct hráčů. Seznámil jsem je, jak bude příprava probíhat. Trénujeme třikrát v týdnu, pondělí, středa a pátek. A na začátku se budeme scházet také v sobotu dopoledne, abychom si zase zvykli na zápasový režim.
A jak první trénink zvládli po vánočním odpočinku?
Trénink zvládli. Žádné vánoční lenošení totiž nebylo. Končili jsme podzim v listopadu zápasem s Velkými Hamry. A kluci se hned dohodli, že si budou chodit dvakrát týdně zahrát fotbal, vlastně celou zimu. A taky se jich vždycky sešlo kolem dvanácti, patnácti. Bylo to ale dobrovolné.
Takže pak první trénink udýchali bez problémů?
To ano. Problém s tím nebyl žádný. Bylo vidět, že se o svoji fyzičku mezi vánočními svátky starali. Navíc to dělají rádi a dobrovolně, nemusím nikoho do ničeho nutit.
Čemu se budete v přípravě věnovat?
V pondělí a v pátek hlavně vytrvalosti. Ve středu zařadíme silový trénink. Ten budou mít hráči v tělocvičně pod dohledem speciální trenérky. V sobotu to pak bude vytrvalostní i rychlostní už s míčem. V rámci přípravy nás také čeká několik přípravných zápasů.
Kdy a s kým bude první?
Devětadvacátého ledna budeme hrát doma na umělé trávě proti týmu Pěnčína. Je aspirantem na postup do přeboru, takže to bude určitě zajímavé utkání. Začátek je stanovený na 10,30 minut.
Pracujete a žijete přes týden v Praze. Jak skloubíte zaměstnání a fotbal v Železném Brodu?
Mám dva asistenty, je to Oldřich Aubrecht a Kamil Makula. Hodně s tréninky pomáhají, hlavně v pondělí a ve středu. A protože se Kamil chystá na operaci kolene, tak to teď zůstane hlavně na Oldovi. V pátek a v sobotu mám tréninky na starosti já.
Takže přijedete v pátek z Prahy na chalupu a program máte jasný. Co na to vaše manželka? Nevadí jí to?
Ta tady chodí zase na volejbal. Takže se doplňujeme a vyhovuje nám to takto. V neděli si pak chvilku oddychnu, když se nehraje fotbal. A vracím se do Prahy. Ale na fotbale v Železném Brodě si taky oddychnu. Hraje se o body, o sestup, je to zajímavé. Chodím tam hrozně rád.
A co je hlavním důvodem?
Líbí se mi, že chodí na tréninky hodně hráčů. Je to pak radost v takovém počtu trénovat. A já věřím, že nám budou body a výhry přibývat a dostaneme se do klidných vod uprostřed tabulky.
Hodně týmů si stěžuje na to, že se v přípravném období schází málo hráčů.
Když se sejde hodně hráčů, je to pro trenéra balzám na nervy. A to u nás platí. Člověk může naplánovat herní trénink, hrají na umělém hřišti devět na devět, tak je to vlastně už modelový zápas. A to je super. To už se hraje fotbal.
A proč zrovna Železný Brod? V Praze by určitě byl o zkušeného trenéra zájem.
Moje manželka pochází z Bozkova. Začínal jsem s fotbalem, ať už jako hráč nebo trenér ale v Praze. Původně jsem v roce 1992 začal jezdit s kamarádem do Bozkova na jeho chalupu. Pak jsem sem přestoupil a střídavě od tohoto roku působil v Bozkově a v Praze. Když se nám narodily děti, tak jsem musel na chvíli s fotbalem přestat. A pak jsem začal v Bozkově trénovat. Takže s několika přestávkami se v bozkovském fotbale pohybuje už třicet let.
Na co rád vzpomínáte v souvislosti s fotbalem a krajským přeborem v Bozkově?
V Bozkově se hrál kraj kolem roku 2914. Já jsem v krajském přeboru Bozkov trénoval v letech 2014 až 2017.Takže mohu říct, že v něm nejsem nováček. A taky stále krajský fotbal sleduju. I to je důvod, proč do Brodu Bozkova a okolí jezdím rád. A také se jezdím po okolí koukat, jak hrají ostatní mužstva. Takže přehled o současné úrovni krajského přeboru Libereckého kraje určitě mám.
A kdy jste přešel, jako trenér, z Bozkova do Brodu?
Loni jsem v Bozkově ukončil trénování na vlastní žádost. Nelíbil se mi přístup hráčů a bral jsem to jako ztrátu času. A pak mě oslovil kamarád Karel Makula, který mimochodem v Bozkově krajský přebor také hrál. Zeptal se mne, jestli bych s ním do toho v Brodě nešel. Dohodli jsme se a dnes už je rok za námi. To, že se loni soutěž nehrála, byla pro mne vlastně výhoda, protože jsem měl možnost tým lépe poznávat a také se seznámit s prostředím. A to mi hodně pomohlo. Snad je to i trochu vidět na výsledcích.
A s přístupem železnobrodských hráčů jste spokojený nebo je jim také co vytknout?
Máloco. Musím brát v úvahu, že chodí někteří na odpolední směny. Ale na všech je vidět, že, kdyby mohli, byli by na hřišti stále, že je fotbal baví.
Možná je to kvalitou tréninků, které jim připravujete.
Snažíme se, aby tréninky byly atraktivní, nejen dril a rutina. Hráči vědí, že je to dřina a že se makat musí makat. A že tohle prostě k fotbalu patří, protože pak se z toho žije celý rok. Chodím mezi ně strašně rád. Je to pro mne balzám na nervy. A navíc máme mladé mužstvo. Takže mám pocit, že mezi kluky i omládnu. A také mám radost z toho, že už s námi trénuje i šest dorostenců. Mám z týmu pocit, že se na tu dřinu na tréninku i těší. Asi proto, že všichni vědí, že budou dobře připravení. A pochopili to loni, když se nemohlo hrát a my jsme celé jaro trénovali. A na podzim jsme pak byli dobře připravení.
Jak se jejich přístup projevil?
V zápasech jsme, hlavně v druhé půlce sezóny, nebyli horší než soupeř. I když jsme prohráli, dovedli jsme zatlačit a soupeři výhru ztížit. Vydrželi jsme hlavně kondičně. A kluci pochopili, že fotbal je i o kondici. Pokud mají kondici, mohou zase na hřišti hru daleko více tvořit. A oni si zahrajou, nedýchají někomu na záda a nejsou z toho otrávení.
Plánujete v týmu na jaro nějaké změny?
Změny neplánujeme, nikoho do Železného Brodu nelanaříme. Doufám, že se podaří kádr udržet pohromadě v takovém stavu, v jakém je teď. Navíc to mezi hráči funguje i v kabině a to je také hodně důležité. Když se nedaří, dokáže se celá kabina vyhecovat. Žije si svým životem a zatím dobře.
Souhra mezi trenérem a hráči je hodně důležitá, ne?
Určitě ano. Dovedeme se na všem domluvit. Máme mezi s sebou i domluvu, že na venkovní zápasy jezdíme včas. Býváme v kabině u soupeře i víc jak hodinu před výkopem. Kluci mají i čas říct si něco k zápasu nebo si jen tak popovídat, co je nového. Nezačneme pak hrát hekticky, jako ten, kdo přijede na utkání třeba na poslední chvíli, ale začneme v klidu.
Rozebíráte utkání hned po skončení?
Ne, rozbor hry necháme až na páteční trénink, kde jsem přítomen. Moc se v tom ale nepitváme. Upozorním na chyby, vytknu nebo pochválím. A jede se dál. Do sobotního zápasu si to určitě budou pamatovat.
Jaké je vaše novoroční fotbalové přání?
Čeká nás jedenáct utkání. Abychom měli klidné léto, potřebujeme alespoň šest vítězství. Čím dřív je uhrajeme, tím líp. Když by to bylo v prvních šesti kolem, tak by to bylo nejlepší. A mohlo by nám to stačit k záchraně Železného Brodu v krajském přeboru.Takže moje tajné, ale vlastně veřejné novoroční přání je šestkrát vyhrát a nejlépe co nejdřív vyhrát, abychom si pak už další část soutěže mohli užívat v klidu a bez nervů.
A když se nedaří, řeší to změna trenéra, jak to bývá?
Chyby dělá každý. Trenér hráče na zápas připraví. Ale na hřišti už pak musí sami. Trenér to může ovlivnit střídáním. Ale hra samotná už je na nich.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
