Osobnost Deníku
Přečíst článek >


Jak se vám hrálo?
Proti Lučanům jsme prohrávali, takže jsme museli otáčet. Pak se nám ale už dařilo a já jsem dal jeden gól od půlky a druhý hlavou. Mrzí mě, mohl jsem dát i hattrick. Vystřelil jsem od půlky ještě jednou, ale trefil jsem jen břevno. Po takovém hattricku už bych mohl v šestatřiceti letech pověsit kopačky konečně na hřebík.

Proč takové rozhodnutí?
Už jsem o tom několikrát přemýšlel, ale láska k fotbalu je zatím silnější.

Kdy jste s fotbalem začal?
V jedenácti letech v Železném Brodě, pak jsem hrál za jablonecký dorost, pak i v Semilech a zase jsem se vrátil do Brodu.

Jak hodnotíte půl sezonu svého týmu?
Chtěli bychom postoupit, ale bude to těžké, soupeři příliš bodů neztrácejí. Jaro bude určitě zajímavé.

Počítáte si góly?
To už ani ne. Když jsem hrál divizi, kraj a jiné soutěže, tak jsem to sledoval, teď už ne.

Máte zkušenosti z vyšších soutěží, takže jste pro Brod kvalitní posilou. Počítá se, že budete dávat góly?
Už jsem za Brod nějaké góly dal, tak doufám, že ještě další přibudou.

Hrál byste i za A tým, když by bylo potřeba?
Když by bylo potřeba, tak ano. Ale člověk už přemýšlí, aby podal kvalitní výkon, když nastoupí za ten nebo jiný tým. Nějaké zkušenosti mám, tak snad bych mladým klukům z áčka pomohl.

Budete sledovat fotbalové mistrovství světa?
To je jasný, jsem fotbalový blázen.

Koho tipujete na vítěze?
Jsem fanoušek Itálie, která tam, bohužel, není. Tak jsem trochu zklamaný. Ale je tam spousta dalších výborných fotbalistů. Asi budu fandit Argentině. Ale, když jsem viděl sestavu Brazilie, tak si myslím, že je největší favorit na vítězství.

Uspěl by mezi světovou konkurencí český tým?
Myslím, že by tam asi nic neudělal. Momentálně by tam byli čeští fotbalisté úplně zbyteční.


Už máte nějaké roky odehrané. Jak se fotbal, podle vás, mění?
Dneska dělá fotbal krajní obránce. Je to důležitý člen týmu. Dříve se říkalo: Když nemáš fleka, hraješ beka. To dnes určitě už neplatí. Na hřišti hraje jedenáct hráčů a každý má svoje úkoly. Ale třeba brankář dnes musí umět rozehrávku levou i pravou, musí být kvalitním členem týmu.

Komu fandíte z českých týmů?
Já jsem slávista, jsem blázen do Slavie, všechno slávistické mám a moji dva kluci už také.

Jste s jejími výkony spokojený?
Jsem hrdý slávista. Poslední roky mi dělá velkou radost. Dost to prožívám. Prožívám výhry i prohry a když jsem byl malý a prohráli jsme třeba se Spartou, tak jsem to i obrečel. Když se jedná o Slavii, tak jsem nervák.

Vyrazil jste někdy na její zápas třeba do zahraničí?
Ano, určitě. Byl jsem už několikrát. Viděl jsem utkání, když vyhráli Ligu mistrů nebo když hráli s Dortmundem. A chodím na ni samozřejmě taky když hraje doma, třeba s Jabloncem, Libercem, Mladou Boleslaví. A sledoval jsem také Konferenční ligu. Když můžu, tak jedu. Teď už se synem.

Co když jste na stadionu v Jablonci, kde hrají domácí proti Slavii. Komu budete fandit?
No, to je složité. Slavii, ale trochu i Jablonci.

Máte dva syny, budou oba fotbalisté?
Mám čtyřletého a šestiletého. Ten starší hraje, celkem mu to jde. Ale nutit je k tomu nebudu, ať si vyberou to, co je bude bavit.

Skončila sezóna. Přijde na řadu vánoční lenošení?
To určitě ne. Scházíme se s klukama v hale dál a fotbal si zahrajeme. Chodím hrát i tenis. Lenošit určitě nebudu. Když pak začne sezóna, je znát, že člověk nic nedělal. A když přijde první zápas, kouká jen na hodiny, aby to už rozhodčí odpískal a utkání skončilo.

Co byste popřál svému týmu do nového roku a nové sezóny?
V béčku jsme v pohodě, máme zkušené hráče, vyhrávali jsme, hráli jsme na kvalitní úrovni. Tak hlavně, abychom tak pokračovali. V A týmu hrají mladí kluci, potřebují získat větší zkušenosti a zapracovat se do dospělého fotbalu. Ale, pokud budou chtít, tak budou dobří. Chybí mi u nich spíš emoce, ať vyhrajou nebo prohrajou, nejsou na nich vidět emoce. Jen si přijdou zahrát a po zápase odjedou. Za nás to bylo jiné. Mrzelo nás, když jsme prohráli. A na nich to není vůbec vidět.

Kdy jste zažil Vy největší fotbalové emoce ve své kariéře?
Když jsme s Brodem postoupili do divize, to byly velké emoce. Byl to splněný brodský sen. Měli jsme trenéra, který nás na postup dobře připravil. A i když jsme divizi hráli jen rok, určitě jsme se zapsali do železnobrodské fotbalové historie. Vzpomínám na to rád.