Jako všude, ani v Hamrech malí fotbalisté netrénují. Hřiště mají k dispozici a mohou si přijít kdykoliv zakopat, správce jim půjčí i míč. To všechno ale při dodržení všech nařízení a opatření. Nabízí se otázka, zda nehrozí hamrovskému FK při tomto stylu práce s mládeží její úbytek tak, jako se to už v některých sousedních oddílech stalo.

„Při prvním zavření škol a omezení sportu skončili dva chlapci. Ti už ale měli i před tím problémy s docházkou. Ostatní fungovali. Starší žáky máme v jednom týmu společně s Desnou a tam je situace špatná. Víc jak polovina jich už skončila. Čím starší děti, tím je to u nich větší problém, protože už vědí, že mohou dělat i něco jiného než hrát fotbal a trochu se hýbat. A přimět je jednou zase k tomu, aby se ke sportu a disciplíně vrátily, to bude, až se situace vrátí k normálu, hodně velký problém,“ řekl zkušený trenér mládeže.

V Hamrech jsou stále nachystaní a hned, jak situace dovolí, začnou s mládeží trénovat, i kdyby jen v šesti lidech. První naději viděli v tom, že děti půjdou od března do školy. To ale zatím není jasné.
Starší žáci a jedno mužstvo mladších žáků hrají krajský přebor. Druhý tým mladších žáků bojuje v I. A třídě. Přípravky se pravidelně účastní okresních soutěží a ti nejmenší různých turnajů. V Hamrech na mládež vsadili a na nezájem si zatím stěžovat nemohli.

Trenéři jsou s hráči v kontaktu přes motivační videa a posílají jim různé tipy a náměty pro individuální trénink. „Děti už asi mají dost počítačů v rámci distanční výuky, a tak sledovanost zase tak velká není . Ti nejzápálenější si určitě najdou v těchto videích nápady na to, co trénovat třeba na zahradě, venku v přírodě, místo aby seděli u počítačů,“ připomenul vedoucí žáků. Obává se ale toho, že ti méně nadšení pro fotbal si odvyknou od pravidelných tréninků a budou volný čas trávit po svém.

Do hamrovského fotbalu naskočil Pavel Erlebach v roce 1990. Před tím působil jako trenér mládeže sportovních tříd tanvaldského gymnázia. „V šestých ročnících sportovních tříd musely děti umět salto dopředu i dozadu. Dnes jsme rádi, když udělají kotoul dopředu. Jsou zpohodlnělé, mají málo pohybu a některé ani nedokáží pořádně a správně běžet. Hodin tělocviku ve školách moc není. Hodně také záleží na učiteli. Není to jen o tom, hodit žákům míč a nechat je běhat. Sice se pohybují, ale to je všechno. Dnes dětem chybí ke sportu a pohybu motivace, neumí se samy domluvit, kde a jak by si mohly zasportovat. I to je na tréninku učíme,“ uvedl vedoucí žáků v Hamrech. V Hamrech vsadili na mládež a dělají to dobře. Podmínky tam mají malí fotbalisté velmi kvalitní.