Jak popisuje Marcel Belšan sám sebe?
"Jsem čestný a pracovitý člověk se zkušenostmi, který se snaží jít příkladem všem, kteří dělají fotbal. Dokážu navodit příjemné prostředí kolem sebe a hlavně neříkám věci, které nejsou pravda, to platí i směrem k dětem, zbytečně jim nelhat, říkat věci tak, jak opravdu jsou, ale musí se používat správná forma komunikace," říká fotbalový kouč.

Jak dlouho trénujete mládežnický fotbal? 
Mládežnickému fotbalu se věnuji prakticky celý život, již v 15 letech jsem začínal na jedné malé vesničce s malými dětmi.

Co vás přivedlo k tomu, že jste se stal trenérem mládeže? 
Ze zdravotních důvodů jsem bohužel nemohl aktivně hrát, tudíž volba byla jasná, chtěl jsem začít trénovat a v budoucnu se fotbalem živit, což se mi již v brzkém věku povedlo a jsem za to velmi rád. Co lepšího může být, než když práce je vlastně i koníčkem.

Kdo byl vaším trenérským vzorem nebo inspirací, když jste začínal? 
Trenérský vzor světového formátu vlastně nemám, každý trenér je něčím zajímavý, snažím se z každého vzít nějaké věci, inspiraci a názory se kterými se ztotožňuji nejen ve fotbalovém ale i v osobním životě. Řekl bych spíš, že spíš jsem měl možnost poznat několik lidí, kteří mě v mém životě po fotbalové stránce hodně ovlivnili a dali mi hodně do mé trenérské praxe.

Jakým způsobem se jako trenér dále vzděláváte a zlepšujete své trenérské schopnosti? 
Prakticky pořád, každým rokem můžeme nalézt novinky ve fotbalovém světě, přirovnal bych to k vývoji dnešní doby, většina z nás máme nový telefon, auta, a to co bylo před pár lety už je vlastně staré, pokud se člověk nevzdělává a nehledá inspiraci, každým dnem je to začátek jeho konce. Zrovna dokončuji nejvyšší mládežnické vzdělání, které mě bezesporu hodně ovlivnilo.

Vy jste si jako trenér prošel všemi kategoriemi, od dorostu, přes žáky až po přípravku, kde působíte nyní. Mohl byste nám prosím popsat, v čem je třeba přistupovat k jednotlivým kategoriím rozdílně?  
Je pravda, že každá věková kategorie je velmi odlišná, neřadil bych to ani dle období, ale klidně po jednotlivých rocích a u těch nejmenších klidně i v kratším období. Ty nejmenší děti potřebují ty nejpevnější základy, aby se postupně mohlo navazovat v dalších kategoriích. Když pomineme proces fotbalového učení se různým dovednostem, který je v každém roku jiný, tak velký rozdíl vidím ve vývojovém období dětí, popřípadě mládeže. Ale nalezneme určitě i společný prvek, který všechny kategorie a období spojuje. A to ovlivňování příkladem a herní prostředí. Tyto dvě věci vnímám velmi stěžejní pro všechny kategorie nejen ve fotbalovém prostředí, ale i pro osobnost dnešní mládeže.


Pokud mám doma nadšeného sportovce se zájmem o fotbal, kam byste ho nasměroval?  
Na našem okrese je stěžejní mládežnický klub FA Jablonec, setkal jsem se s názory, že rodiče mají doma malého kluka či holčičku a nechtějí ho dát do velkého klubu z důvodu velkého fotbalového vytížení a že vlastně není čas na nic jiného. S tímto názorem absolutně nesouhlasím. Určitě se snažíme jít formou učení se hrou a zážitkem, děti u nás v akademii, zažívají nespočet hezký chvílí i mimo fotbalové trávníky. Neděláme si iluze, že každý bude hrát fotbal, ale když se dítě rozhodne v pozdějším věku dělat jiný sport, tak aby bylo všestranně pohybově připravené a pak už je na každém sportovním oddílu, jak ho dokáží naučit specifické činnosti pro daný sport. V ročnících máme mnoho dětí, kteří se omluví z fotbalového tréninku a jedou třeba na kolo, rodiče často pokládají otázku, jestli nám to vadí a já okamžitě říkám, že ne, jsme rádi. Pokud se, ale někdo rozhodne jít cestou přes menší fotbalové kluby, je dostatek možností, kde s fotbalem začít.

Proč zrovna fotbal a FA Jablonec? 
V akademii, jsme určitým způsobem změnili několik zásadních věcí v kategoriích přípravek. Rozhodně neříkám, že naše cesta je ta správná, ale je to cesta, za kterou si stojíme a věříme v ní. Jdeme hlavně přes propojenost našich týmů a trenérů v jednotlivých kategoriích, věnujeme se všesportovní přípravě, samozřejmě s návazností na fotbal. Fotbal u nás není jen o fotbale, ale o široké škále sportu. Je to samozřejmě závislé na období, ve kterém se nacházíme. V letních a jarních měsících je to hlavně o fotbale a o procesu učení se v herním prostředí. V zimě naopak převládá hodně jiných sportů. Pro děti organizujeme různé “přespávačky” v tělocvičnách, soustředění a snažíme se dětem vytvořit pestré a zábavné prostředí pro jejich rozvoj.

Může přijít opravdu každý? A kdy a kde se trénuje? 
Přijít může opravdu každý, je to potom na delší diskuzi mezi trenéry, rodiči a mnou, jestli je právě tento sport pro dítě ten správný. Kategorie U6 a U7 nejčastěji trénují v areálu Mozartova naopak kategorie U8-U11 mají svoje zázemí v krásném areálu v Nové Vsi nad Nisou, kde já právě možnost propojovat jednotlivé týmy a vazby mezi hráči. Velkou výhodou je, že areál je určený čistě pro tyto kategorie.

Jak motivovat děti, aby se zlepšovaly a zároveň si udržely radost ze hry? 
Myslím, že to je hlavně o dobře nastaveném prostředí. Dát dětem možnost se samostatně rozhodovat a dělat fotbal v herních podmínkách. Stěžejní je přístup trenérů v ročnících, každý je trošku jiný, ale principy výchovy dětí se snažíme co nejvíce sjednocovat.

Co podle vás dětem přináší účast v soutěžích? Jak často mají zápasy? 
Opět je to závislé na kategoriích, ve které se dítě nachází, snažíme se však dodržovat i potřebné volno pro děti a rodiče, aby si užili svůj společný čas s rodinou. Mohli jet kamkoliv na výlet a být spolu bez fotbalu. Jeden z našich stěžejních principů vnímám, abychom, hlavně v kategoriích mladších přípravek a předpřípravek děti “nepřefotbalovali” a těšily se na tréninky i v budoucnu.

Zapojujete rodiče svých svěřenců do fotbalového procesu?  
Samozřejmě, je to nezbytnou součástí každého týmové sportu. Rodiče jsou stěžejní součástí tréninkového procesu. Musí dodržovat zásadní věci, které máme v klubu nastavené, ale v mnoha věcech nám můžou pomoci a pomáhají. Opět je to o nastavení si jednotlivých pravidel v týmech.

Musel jste někdy řešit situaci, že rodič měl jiné představy o tréninku nebo o zápasech než vy, případně jak jste se s takovou situací vypořádal?  
Takové věci se prostě stávají, každý jsme osobnost a pokud se rodič neztotožňuje s naší výchovou dětí a jak děti vedeme, určitě je dobré si o všem promluvit a najít společné řešení. Určitě se stane, že rodič bude chtít dát své dítě jinam, tak to prostě je. Důležitou a nezbytnou součástí je dobrá informovanost rodičů, proč a jak jednotlivé věci děláme. Pokud nevázne komunikace mezi rodiči a trenéry je to dalším klíčem k úspěchu dobře nastaveného prostředí pro výchovu jejich dětí.

V čem Vás naplňuje práce s mládeží?  
Jednoznačně v procesu učení, na mládeži a dětech je vidět při správném vedení ohromný posun každým půl rokem. Baví, mě vidět nadšenost a jsme to právě my trenéři, kteří máme ohromnou moc pomoc dětem a mládeži je nasměrovat správným směrem do jejich dalších životních kroků.

Jak vidíte budoucnost dětského fotbalu? 
Je to strašně těžká otázka, určitě se budu v některých věcech opakovat. Konkurence všech sportů je strašně velká v dnešních podmínkách. Ale stojím za názorem, že pokud budou v pozicích trenérů a koučů dobří lidé i třeba s minimem zkušeností a budou mít dobrý pedagogický přistup, tak většina lidí to hodně rychle pozná a dají svoje děti do zdravého prostředí. Myslím, že fotbal a fotbalová asociace má celkem solidně propracovanou metodiku a v úseku vzdělávání jsou lidé, kteří hodně dokáží ovlivnit myšlení současných zastaralých věcí. Musíme dětem nabídnou takové prostředí, kam se budou maximálně těšit. Věřím, že se to postupně zlepšuje a dětí nám přibývá.

Co byste vzkázal rodičům, kteří přemýšlí, jak vyplnit volný čas své ratolesti?
Aby určitě dorazili ve čtvrtek 6. června od 17 hodin na fotbalový nábor, který se uskuteční v areálu Mozartova. Parkovací místa a stánek s občerstvením jsou samozřejmostí.