Kliknutím zvětšíte
Aktuálně nastupuje za A tým Držkova, který hraje I. B třídu. A když je na soupisce "Číža", soupeř tuší, že to asi dobře nedopadne. Protože dohnat ho, předehnat a obehrát se mnoha mladým hráčům nedaří.
S fotbalem jste začal v Děčíně. Ještě jste v kontaktu s bývalými spoluhráči a sledujete, jak si Děčín vede?
Začínal jsem v Kovostroji Děčín, pak z toho byl Pelikán Děčín a ten už dnes neexistuje. Kluky znám, vím, kdo se v Děčíně kolem fotbalu pohybuje, ale už s nimi příliš v kontaktu nejsem.
Hrál jste za Spartu, co říkáte jejímu úspěchu?
Spartu mám rád a mám radost, že získala po dlouhé době titul. Až tak jsem to zase ale neprožíval, měli jsme svých starostí dost v Jablonci. Ale z toho, že to konečně uhrála, mám určitě radost.
Jak dlouho jste hrál v Rusku?
Devět a půl roku.
Máte určitě přátele? Jak koukáte na válečný konflikt?
Mám tam známé, ale v kontaktu nejsme. Je to pro mne složité, kontakty jsem tam měl dobrý. Takže k současné situaci se nevyjadřuji.
A co váš tým Držkova? Měl by na postup do vyšší třídy? V soutěži si teď nevede špatně.
Nevím, jestli je v silách klubu postoupit. Ve vyšší soutěži jsou určitě těžší soupeři. A my si chodíme fotbal zahrát pro radost, proto, abychom se tam potkali, popovídali, aby nás to bavilo a užili jsme si to. Máme v Držkově dobrou partu kluků. Bylo by to určitě náročnější a nevím, jestli bychom to zvládli, jde pak i o cestování na delší vzdálenosti, víc času…
A jaký máte recept pro ty mladé hráče, kteří mají co dělat, aby vám na hřišti stačili?
Už zase tak netrénuju a po zápase mě taky pár dnů bolí tělo. U mne to je spíš o fotbalovém srdíčku. Nechci a neumím prohrávat a prohrávám nerad. A taky neumím hrát na půl plynu. Ať hraju za Držkov nebo za starou gardu, nechci dělat, že už to nejde. Snažím se, co to jde. A právě to je o tom srdíčku, o hlavě a o ochotě sám na sobě pracovat.
49
Kondice
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Celebrity
TN.cz
