Kliknutím zvětšíte
„Mám to pořád v hlavě, ale je to složité. V Uničově je stadion položený přímo na sídlišti a hodně lidí by do toho mohlo rýpat. Nechceme se potom s někým dohadovat, jestli jsme tam byli dva nebo tři, aby z toho klub měl problémy,“ vysvětlil důvody.
Jeho hráči tak běhají po lesích či stezkách a plní si pětkrát týdně předepsané limity. Ale žádné kontroly. Všechno funguje na důvěře.
„Nikterak je nekontroluji. Po těch třech letech jsem to založil na důvěře, protože už tak to mají těžké. Je to rok, co jsme museli na tento režim najet. Chvíli trénujeme, chvíli ne,“ je si vědom.
Podle zpráv z kabiny však většina na své kondici pilně pracuje, s čímž je kouč samozřejmě spokojený.
„Jestli to někdo z nějakých důvodů neplní, ať už je to demotivace, nemoc nebo se mu jen nechce, tak ať raději sedí doma. Ale starší hráči mi píšou, že se kluci cítí už unaveni a jestli bude o víkendu nějaký lehčí trénink. Je fajn, že se o tom mezi sebou baví,“ pokračuje.
Fotbalistům by určitě pomohlo jít si alespoň dvakrát týdně zakopat, aby je motivovalo, že jsou s míčem na hřišti. Tam prozatím tráví svůj čas brankáři Tomáš Uvízl s Markem Kalinou. Uničov totiž po letech angažoval trenéra brankářů, který dvojici pomáhá s přípravou. „Bavili jsme se o tom dlouhodobě, že je potřeba někoho na tento post sehnat. Gólmanům tolik nerozumím a nemohli jsme objektivně zhodnotit jejich výkon a tréninkové jednotky pro ně nebyly ideální,“ pochvaluje si.
Zároveň ale přiznává, že se na ně díky tomu zvedly i nároky. „Až se začne hrát, tak nás určitě podrží,“ odlehčil situaci Žmolík. Obzvláště zkušenější stálici mezi uničovskými tyčemi Tomáši Uvízlovi tato změna výrazně pomáhá.
„Chytil druhou mízu a hrozně ho to baví. Deset let si tady házel s míčem o tyčku a tak nějak se rozcvičoval. Teď má kvalitní přípravu a je do toho zapálený. Alespoň nemusí běhat jako hráči, kteří běhají s cílem, že se budou na hřišti cítit dobře. Brankáři to vždycky mají defacto jen proto, aby neztloustli,“ dodal.
Strach o budoucnost
Uničov celkově patří mezi lepší týmy MSFL a jeho hráči mohou pomýšlet na angažmá ve vyšších soutěžích. Současná situace jim v posunu do rozběhnutých lig moc nenahrává, ale jejich kouč v tom velkou překážku nevidí.
„Je důležité, jak k tomu hráči přistoupí, protože fotbalovou zátěž nelze simulovat běháním. Musí být nachystaní tak, aby během měsíce byli ve stejné kondici jako před přerušením. Po technické stránce se do toho fotbalista dostane za chvilku, ale ten, kdo to má vydřené, se bude kopat za uši déle.“
Horší to však může být s nižšími soutěžemi. Tam podle uničovského trenéra může reálně hrozit úbytek hráčů. „Chlapi totiž poznají, že mají čas i na jiné věci a chuť na pivo si udělají, když si jdou zaběhat do lesa. Navíc se nehádají s manželkou nebo přítelkyní, že jsou neustále na fotbale,“ myslí si Dušan Žmolík.
Mírně odlišná situace může nastat u dětí, protože ty se raději začnou věnovat individuálním sportům, protože je jednodušší je při omezeních provozovat.
„Mám zprávy i z hokejových klubů, odkud děti přecházejí například k tenisu. Určitě to bude stejné i ve fotbale. Nemyslím tím ale velké kluby jako třeba Sigmu nebo Baník. Tam ti kluci budou pořád.“
Do budoucna ale může zúžená šíře základny představovat pořádný problém. „Najednou třeba zjistíme, že konkurence nebude. Týmů i hráčů bude méně, odejdou starší hráči a u mladých ti, co budou dobří, budou hrát první nebo druhou ligu. Zbytek nebude čím doplnit. Oslabí to soutěže jako třetí ligu, divizi a podobně,“ míní Žmolík.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
