Že jsem Jukl? Na rýpání jsem si už zvykl

Osobnost Deníku

Kanonýr Čížek: Mladým klukům chybí klid. Zbrkle zakončují

Tomáš Čížek v dresu Držkova, který hraje I. B třídu východ, střílí góly, kam dorazí. A…

Přečíst článek >

Už minulou sezonu ho chtěl do mančaftu tehdejší trenér Karel Havlíček. „Je to pilná včelička,“ vysvětloval kouč, jenž vedl Roberta Jukla celá dorostenecká léta. Tehdy to nedopadlo, táta Richard, nyní místopředseda představenstva klubu a bývalý kapitán Votroků, byl proti. Jukl junior musel nejprve dodělat maturitu na gymnáziu.

Od léta už však je členem kádru a dvě třetiny podzimu odkopal v základní sestavě třetího týmu soutěže. I on velmi výrazně přispěl k herně vydařenému hradeckému podzimu.

Věděl jste o tátových debatách s Karlem Havlíčkem?
Ano, bavili jsme se o tom. Byl jsem v maturitním ročníku. Táta chtěl, abych pravidelně chodil do školy. Muži mají tréninky každý den, často dvoufázové. Přijdu na stadion v osm, domů se dostanu v pět. Do školy bych se moc nedostal. Proto jsme se dohodli, že nejdřív dostuduju gymnázium.

Byl jste naštvaný?
Trochu jo. (usmívá se) Ale když se na to zpětně dívám, bylo to tak lepší. Čím víc chodím do školy, tím míň se musím učit doma. S maturitou jsem to pak měl jednodušší, měl jsem ji víc v klidu.

Studujete i dál. Je pro vás vysoká škola důležitá?
Je, protože mi nikdo nezaručí, že budu ve fotbale celý život. Co bych dělal po kariéře, kdybych neměl nic vystudovaného?

Při prvním testu dal gól. Hradec patří do ligy, burcuje

V létě jste se stal definitivně členem áčka a brzy se prosadil. Čekal jste to?
Právě, že vůbec. V pátém kole v Prostějově jsem odehrál dvacet minut. Hned další zápas s Varnsdorfem už to byl celý – a od té doby jsem byl v sestavě.

Byl to skok?
Už jsem absolvoval přípravu minulou sezonu, hrál zápasy v poháru. Ale skok je to přesto ohromný. Všechno je rychlejší, soubojovější. Hra je takticky svázaná. V dorostu se na taktiku v porovnání nedává pozor.

V čem jste silný? A naopak?
Jsem spíš defenzivní střední záložník. Mojí předností je asi čtení hry. Negativa? Asi koncovka. Preferuju bránění, ale na podzim jsem měl příležitosti na skórování. Jenže neuspěl jsem.

Štve vás nějaký moment?
Jo, v posledním zápase ve Znojmě. Sebral jsem míč obránci, objevil se přímo ve vápně a zbrkle zakončil. Asi mě překvapilo, že jsem tam tak sám.

Váš táta dával dost gólů. Jste s ním srovnáván?
Moc ne. Jen občas mi někdo říká, že ve mně vidí tátův styl. Jenže já si ho nepamatuju. Byl jsem malý, neviděl jsem ho kloudně hrát.

Táta byl emotivní, občas až vzteklý. Jste podobný?
V týmu jsem nový. Snažím se být opatrný, spíš se držím při zemi. Ale dřív jsem se nebrzdil. V dorostu bylo hodně kluků z naší kategorie, tam jsem si dovolil víc.

V klubu jste odmalička. Bylo těžké poslouchat: To je Jukl?
Jelo to od té doby, kdy nás bylo hodně a někdo přestal hrát. Od rodičů ne, to se ke mně nedostalo. Kluci měli narážky.

Ve zlém?
Bylo to půl napůl. Napůl ze srandy, ale rýpnout si chtěli. Naše jméno je v Hradci známé, ale už jsem si zvykl.

OFS Hradec opět myslel na charitu. Vybral 75 tisíc