„Víme, co v nás je, jen je třeba proměňovat šance,“ řekl po zápase jablonecký brankář.
V úvodu jste chytil dvě velké šance. Můžete je popsat?
U té první byla přetažená střela na zadní tyč, naštěstí do toho ještě Lišák (Lischka) strčil nohu, zbrzdil střelu a já jsem tam byl včas. A druhá šance? Trošku jsme při ní zaspali, zůstali jsme vzadu a hráč Karviné šel sám. Já jsem si tipnul stranu, kam by to mohl dát a naštěstí jsem to vyrazil na tyč a ještě jsem to dochytnul.
Vrátili jste se k jaru, kdy jste hráli na dva útočníky, a bylo vidět, že vám to svědčí.
To je těžké takhle říct. Ale máte pravdu v tom, že jsme se k tomu vrátili a že se to vyplatilo a zaslouženě jsme vyhráli.
Jak zápas hodnotíte?
Dá se říct, že jsme měli od začátku navrch, i když nám to Karviná nejprve svými dvěma šancemi chtěla hodně ztížit. Opět jsme měli spoustu šancí, ale na ty góly se v současné době hodně nadřeme. Naštěstí nám to tam čtyřikrát spadlo, ale fakt těch jasných šancí jsme měli nejmíň deset. Na tomhle musíme ještě hodně pracovat. Po těch neproměněných šancích jsme trošičku znervózněli, ale pomohly nám úvodní dva góly.
Z předcházejících tří zápasů jste získali pouze jeden bod. Cítili jste tlak?
Určitě tlak byl, ale že by byla nějaká velká nervozita, tak to si nemyslím. Víme, co v nás je a je jen třeba, z prvních dvou, tří šancí.
Až v nastavení jste dostal gól. Nemrzí vás to?
Mrzí. Byla tam narážečka a nakonec se tam jejich hráč ocitl sám. Trošku jsem si na balon sáhl, ale nestačilo to. Byl zbytečný a je škoda, že jsme nulu neudrželi, byla by to taková třešnička na dortu. Možná tam padl takovou tou nekoncentrovaností, kdy jsme už vedli 4:0. Ale jasně jsme vyhráli, tak to bolí míň.
Vlastimil Cakl
