Pokud Rada z tohoto na jaře slevil, jako třeba v Mladé Boleslavi, byl z toho horkotěžko jenom bodík… Je zřejmé, že od léta Radovi zkomplikoval situaci Považanec. Proč Považanec? Hrál slušně, povedly se mu skvostné góly, ale tato situace vyústila v kardinální otázku „kam s ním?“ Pokud ho chtěl použít, otevřely se mu dvě možnosti: sáhnout do defenzivy a posadit Kubistu či Hübschmana, nebo sáhnout do útoku a posadit Doležala, Ikauniekse nebo Chramostu.
Rada vsadil na druhou variantu a s mužstvem to zacloumalo. Zacloumalo to hlavně s ofenzívou, kde prostě ten jeden ofenzivní hráč a hlavně hráč s trochu lepší produktivitou chyběl. Hra zůstala slušná, ale produktivita zoufalá. Tři kola to vydrželo a až ve čtvrtém se Rada vrátil ke svému jaru. Považanec asi šťastný nebyl, ale zůstal na lavičce. Na hrotu Doležal s Chramostou, uprostřed pole dostal daleko více prostoru Trávník.
Výsledek? Čtyři góly, ačkoli jich mohlo být klidně osm, Trávník uprostřed nepřecpaného pole doslova kraloval, tým předvedl celou řadu naprosto skvělých a pohledných akcí. Takhle se mělo hrát už proti Spartě, to by tu asi nevyhrála. Není potřeba na výkonu hledat mouchy, byly tam, ale s těmi se určitě dá „hnout.“ Chramosta dlouho hledal asi sám sebe, ale když mu Kocsis nahrál do gólovky, projevil se jako zabiják a bezpečně tu loženku proměnil.
A to je právě to razítko proč hrát „na dva.“ Proměnil by takovou šanci někdo z halvů? Toť otázka! No a aby to razítko bylo kulaté, tak to po výborně zahraném Trávníkově rohu potvrdil výtečnou hlavou Martin Doležal a zápas byl do poločasu prakticky „hotový.“ Po střeleckém plajte se Spartou se do sestavy vrátil Lukáš Masopust, byl jako vždy ohromně pracovitý a zřejmě, pokud necítí odpovědnost za střelbu, tak mu to střílí. Dokladem je vstřelený gól a asistence u Janečkova vlastence, bravo! Konečně se na hřišti objevil střídající Jankovič, ten má svoje kvality a je to asi jediná možná alternativa právě za Masopusta.
Umí lízat lajnu a na rozdíl od svých spoluhráčů má také výborný centr. Aby to vše prokázal, musí dostat větší prostor ke hře. Proti Karviné to hrál poprvé, byl u jejího gólu když nezachytil náběh Budínského, tu narážečku od Wagnera pak už řešit nešlo. Ten gól je nešťastný, divákovi pokazil celkový dojem, když ho „dostal na cestu“.
Lépe by se ze Střelnice odcházelo, kdyby něco podobného padlo za záda výborného Berkovce. Oba gólmani, Hrubý i Berkovec byli ozdobami zápasu. Je jasné, že po těch třech „bezpohlavních“ produkcích Radova týmu to proti Karviné bylo příjemným osvěžením duše jabloneckého fandy.
Ale pozor, Karviná bez svého nejlepšího borce, stopera Dreksy, byla vzadu hodně děravá. Na první gól si nahrála a čtvrtý si dala sama. To asi na Slávii nebude. Tam v dalším utkání hrají Jablonečtí v sobotu 18. srpna. Vloni tam vyhráli 3:1 a hráli „na dva“, tudíž odvážně, odvážně tam hrálo teď i Slovácko, v Plzni zase Zlín a i když oba týmy prohrály, zaslouží potlesk. Tak snad se ta odvaha a potlesk vrátí i na jabloneckou střídačku.
