Jak moc porážka v Mladé Boleslavi bolí?
Bolí hodně. Chtěli jsme to zvládnout po tom nepovedeném poháru. Ale nezvládli jsme to, prohra 0:2. My musíme zvednout hlavy a jít dál.

Za bezbrankového stavu jste měl asi největší šanci. Šlo udělat něco jinak?
Určitě. Ze začátku jsem chtěl gólmanovi udělat kličku. On se ale dobře roztáhl a já to zkusil dát kolem něj. Bohužel nevyřešil jsem to ve prospěch týmu, což bych měl.

O chvíli později jste se na půlce hřiště srazil s Antonínem Křapkou.
Dali jsme si hlavami, bolelo to, ale nic zásadního.

Poprvé jste nastoupil v základní sestavě. Jak jste se cítil na hřišti?
Čekal jsem, že budu nervózní. Nervozita ale nějak nepřišla. Na hřišti jsem se cítil dobře, a to i po té neproměněné šanci. Uvidíme, jak to bude dál.

Myslíte, že vám do základu pomohlo i to, že jste byl v kádru trenéra Rady a s týmem celou letní přípravu?
Určitě. Kluci, kteří by hráli místo mě, ještě neměli po zranění natrénováno. Asi to bylo zásadní i pro trenéra. Myslím, že jsem to chytil dobře.

Mohl mít na týmový výkon vliv neúspěch v předkole Evropské ligy?
Těžko říct. Určitě to bylo velké zklamání, protože jsme dostali gól v posledních minutách. Nastavení pak dopadlo, jak dopadlo. Bylo by asi špatné říkat, že ne. Určitě to měl každý v hlavě. Trenér nás upozorňoval, že teď už se musíme soustředit na tento zápas. Na hřišti na nás ten pohár tolik nedopadl, ale bohužel prohráli jsme 0:2, takže je to špatné.