Připravujete se tedy také na konkrétní hráče?
Určitě ano. Díváme se na videa, jak se hráči na hřišti chovají. Jak zahrávají standardní situace, kam míče směřují a jak využívají postavení v ofsajdu nebo blokování soupeře. Musíme být připraveni na všechno.

Rozhodujete zápasy, které sledují desetitisíce diváků. Jste před zápasem nervózní?
Zdravá nervozita musí být před každým zápasem, i kdyby to bylo přátelské utkání a bylo tam padesát diváků. Je dobré, když nervozita je, protože díky ní se zvyšuje koncentrace a nic se nepodcení. Potřebná ale není.

Hráči a rozhodčí se před vstupem na hřiště potkávají v tzv. tunelu. Bavíte se mezi sebou?
Většinou se s hráči jenom pozdravím, někdy padne nějaký fórek na odlehčenou. Hráči se sami soustředí, takže většinou jen projdeme a zkontrolujeme výstroj, jestli je vše v pořádku. Poté čekáme na signál, že máme vyjít na hřiště.

Fotbalový rozhodčí je během zápasu v neustálé komunikaci s hráči. Tykáte si s nimi, nebo vykáte?
Záleží jak s kým. V české lize už se pohybuji jedenáctou sezonu, takže s většinou hráčů se znám. S mladšími nebo novými hráči si samozřejmě vykám, ale s postupem času se to potom mění a také si tykáme.

Nestává se, že tykání vede ke ztrátě respektu?
Může. Myslím si ale, že už máme vzájemný respekt vybudovaný. Samozřejmě jsou nějaké emoce, kdy si hráč uleví a něco řekne. Ale po zápase většinou za námi přijdou a omluví se.

Jak si získáváte na hřišti respekt?
Rozhodčí si respekt získá správným rozhodnutím. Hráči pak vycítí, že tam není proto, aby jim ublížil, ale aby ten zápas vedl a manažeroval ho.

Jak reagujete na vulgární nadávky ze strany hráčů?
Záleží, při jaké je to situaci a jak moc jsou vulgární. Reaguji na to buď tak, že ho zpracuju slovně anebo pomocí osobních trestů. Ale je jasné, že reaguji jinak na větu, kde je na konci vole a jinak, když mě někdo pošle někam.

Má na vaše rozhodování vliv to, jak s vámi komunikují hráči jednotlivých týmů?
Nemělo by. Ale samozřejmě nějaké drobné věci se tam tímhle dají pohlídat a ošetřit. Pro rozhodčího je důležité mít kapitána týmu na svojí straně. S jeho pomocí se dá tým zklidnit.

Některé hráče pískáte pravidelně i třeba několik let. Jste s některými v kontaktu i mimo hřiště?
Mimo hřiště ne. S některými hráči se ale znám ještě z mládežnických reprezentačních výběrů, když jsem hrál, takže k nim mám trošku jiný přístup a bavíme se i jinak. Ale nestýkáme se.

Jak často s vámi při zápase komunikují trenéři?
Minimálně. Většinou komunikují se čtvrtým rozhodčím, který je takový hromosvod. Schytá většinou vše za rozhodčí na hřišti v první linii.

Někteří emotivní trenéři na rozhodčí pokřikují. Reagujete na to?
Záleží, jakým způsobem komunikují, jestli je to v únosné míře. Někdy i na trenéry zakřičím a zklidním je, nebo pomocí nějakého gesta ukážu, že už dost. Popřípadě vzkážu přes čtvrtého rozhodčího, že jestli se to bude opakovat, bude se na zápas dívat z tribuny.