V profesním životopise Aritze Adurize nenajdete žádné jméno věhlasného evropského velkoklubu, v kolonce reprezentačních startů najdete po sedmi letech účinkování ve španělském áčku nepříliš velké číslo dvanáct, ve sbírce nemá žádnou ligovou mistrovskou trofej. Přesto je pro mnohé legendou.

Nesmazatelně se do španělské fotbalové historie zapsal právě působením v reprezentačním dresu. Byť startů nasbíral poskrovnu, tím z 12. listopadu 2016 vešel do dějin.

Španělé v kvalifikaci na světový šampionát přejeli Makedonii 4:0. Aduriz přišel na hřiště až po hodině hry a pět minut před koncem pečetil na konečné skóre. Bylo mu 35 let a 275 dní, nikdo starší ve španělské reprezentaci neskóroval.

Na klubové úrovni se jeho kariéra naplno rozjela vlastně až po jeho třicátých narozeninách. Po návratu do Bilbaa získal s klubem španělský superpohár, ale především zářil na evropském poli.

V sezoně 2015/6 došlo Bilbao do čtvrtfinále Evropské ligy, tam sice těsně nestačilo na pozdějšího šampiona ze Sevilly, ale Aduriz se nakonec s deseti brankami stal nejlepším střelcem soutěže. Nechyběl dokonce ani v nejlepší jedenáctce ročníku.

O dva roky později pak nastala podobná situace, s tím rozdílem, že Bilbao skončilo už v osmifinále a zkušený fotbalista se o prvenství mezi kanonýry dělil s osmi góly s Immobilem z římského Lazia.

Letos se však Adurizova kariéra nachýlila ke konci. Vážné zdravotní potíže mu nedovolí dokončit ani aktuální sezonu, jíž má Bilbao zakončit účastí ve finále domácího poháru. „Doktoři mi řekli, abych šel na operaci dřív, než bude pozdě,“ přiznal na sociálních sítích.

„Abych dostal umělou kyčel a mohl žít každodenní běžný život, jak jen to bude možné,“ dodal fotbalista, který patří na čelní místa historických klubových statistik nejen co do počtu startů, ale i vstřelených gólů.