Stoper Luděk Pernica se rozloučil s jabloneckými fanoušky a týmem. Od podzimu bude oblékat dres mistra ligy Viktorie Plzeň. Za své výkony v aktuálním ročníku HET ligy získal individuální ocenění, když skončil na třetím místě v anketě Obránce HET ligy. A za fanoušky mu sladkou odměnu, perníkový dres s číslem čtyři, mu věnoval Petr Doležal.

 Jak se vám hrál poslední zápas?

Emoce velké to byly, ale ty se mi podařilo trochu zahnat, jinak to bylo dobrý. Možná to teprve přijde večer, až to oslavíme.

 

Co na to říkáte, že je Jablonec v Evropě?

Pohádka po podzimu, na jaře 35 bodů ze 42, co k tomu víc dodat. Bude to hlavně finanční injekce pro klub.

 

Nelitujete, že u toho v Jablonci dál nebudete?

Lituju té dobré party tady. Plzeň vybojovala ligu mistrů, základní skupinu, tak to je přece jen o levl,  dva větší a lepší.

 

O čem jste přemýšlel před zápasem?

Hlavně jsem se soustředil na to, abychom to zvládli. Očekávání fanoušků bylo velké. Měl jsem z toho trochu strach. Byl to stres, jsem rád, že je to za námi a že jsme vyhráli.

výhra nad Slováckem
Sním či bdím? Byla to pohádka s milionovým koncem

 Jak se vám hrálo?

 No, kdybych se měl ohodnotit, tak to byl jeden z nejhorších mých zápasů. Bylo to pomalý, toporný, prostě šílený. Sám sobě jsem se smál, dobře jsem správně  za zápas tak tři pět věcí. Ale kluci hráli výborně.

 Bylo to nervozitou z posledního utkání?

To ne, ale balóny mi odskakovaly. Dělal jsem si to v první i ve druhé půlce těžký. Hrozný věci, co jsem dneska předváděl. Kluky musím pochválit.

 Teď vás čeká dovolená?

No, rád bych se od Vánoc dostal domů za rodiči, do Blanska.  

 V jedné chvíli jste měl šanci dát gól…

To byly pěkné výjezdy, ale chyběl hlavní moment, ta finální fáze, buď jsem to dal špatně nebo jsme se nedomluvili.  Každý poločas jsem tam byl dvakrát třikrát, to je trochu pozitivní. Ale jsem hlavně rád, že jsme vyhráli, kvůli týmu i kvůli Jablonci.

 V Jablonci jste zanechal, podle ovací fanoušků, velkou stopu…

Hodně si toho vážím.Aplaus po zápase na všech třech tribunách, to bylo neskutečné. Překvapili mě i rodiče, tchýně, tchán a bratr od manželky, kteří přijeli na utkání. Obyčejně jezdí tak dvakrát za sezónu.  Jsem rád, že to mohli prožít se mnou.

 Fanoušci skandovali vaše jméno i v průběhu zápasu, to nebývá v Jablonci tak časté. Slyšel jste to?

Slyšel jsem to už od nějaké šedesáté minuty, ukázal jsem jim palec,protože už jsem věřil, že si vítězství udržíme. Slovácko se ve druhé půli, kromě jedné šance z dvaceti metrů, už k ničemu nedostalo. Dva nula, co víc si přát.

 Užil jste si tedy závěr zápasu?

No,já na takové věci, na  emoce, moc nejsem. Ale užil jsem si to a od jabloneckých fanoušků to bylo moc hezký. Emoce dávám znát spíš v zápase, po tom už z člověka stres odpadne. Když vyhrajeme, je to nádhera. Když prohrajeme, tak si vždycky celý zápas v hlavě přehrávám. A su na sebe dost kritický. Užil jsem si to a od všech, co byli na stadionu, to bylo perfektní. Fanouškům jsem poděkoval.  Nerad jsem středem pozornosti.

 Rozloučili jste se společnou večeří?

To bude větší než večeře. Začneme smažákem s hranolkama, řízky, kýta, utopenci. Pitný režim raději nebudeme zmiňovat.

 Jak se těšíte na ligu mistrů?

Těším, ale bude to těžké. Nejprve je potřeba se probojovat do plzeňského kádru, zapadnout do něj a přesvědčit hlavně výkonem.

 Máte svůj fotbalový sen?

Bylo mým snem zahrát si někdy v kariéře Ligu mistrů. A to by se mi teď mohlo splnit. Jsem rád za tu šanci, kterou mi Plzeň dala.

Jablonec jde do Evropy
Není to moje výhra, ale všech, kteří tady pracují