Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Doplatili jsme na to, že jsme byli ve druhé půli hodně pasivní, řekl po zápase poháru FAČR s libereckým Slovanem brankář Baumitu Michal Špit.

Tentokrát pro vás penalty šťastné nebyly. Čím to, že to skončilo tak, jak to skončilo? Bylo to tím, že byl Liberec v závěru v takové euforii?

To bych zas takhle netvrdil. Myslím si, že jsme zápas měli zvládnout v základní hrací době. Vedeme celý zápas a měli jsme přidat ještě druhý gól a mohli jsme všechno rozhodnout. V závěru se ale soupeř vrhl dopředu a výsledkem toho byl vyrovnávací gól.

Nebylo to ve druhé půli a hlavně v závěru z vaší strany až moc pasivní?

Pravděpodobně ano. Na druhé straně však Liberec nasměroval všechny síly dopředu, útočil v pěti, šesti lidech. Já jsem spíš čekal, že v takové situaci máme rychlé hráče v záloze a že tam při nějakém brejku utečeme. To, že jsme nevyhráli, byl asi problém psychický a my jsme ten zápas nezvládli.

Liberec hrál s velkým nasazením asi s cílem vrátit vám dvě ligové porážky. Cítil jste to také tak?

To bych ani netvrdil. Na druhou stranu musím říct, že Liberec hrál dobře. Myslím si, že to byl asi jejich nejlepší zápas, co jsme s ním hráli. Nechci říct, že zaslouženě vyrovnal, to ne, ale nebyl pasivní a nečekal někde vzadu a vyplatilo se mu to. A my jsme jim to usnadnili tím, že jsme dneska nebyli dopředu tak nebezpeční, jako býváme jindy.

Zdálo se, že rychlost a agresivita soupeře na některé hráče Jablonce platila.

Máte pravdu. Dneska jsme se s tím vyrovnávali těžko. Přesto jsme je do nějakých vyložených šancí nepouštěli, ale my jsme ve druhé půli také šance neměli. Bylo to bojovné utkání se šťastným koncem pro Liberec.

O vás se ví, že jste specialistou na penalty. Radil jste spoluhráčům, jak to mají kopnout, protože ze čtyř proměnili pouze jednu?

Za prvé je nutno podotknout, že penalty jsou vždycky o štěstí. Jenom jsme říkali klukům, ať se vyhýbají optimální výšce, což je metr nad zemí, kde má gólman šanci chytit. Sami jsme to neudělali. Dvě penalty, které Hroššo chytil, byly v této výšce.

Autor: Vlastimil Cakl