Další už ovšem Radek Příhoda nepřidá, ke konci minulého roku dal profesionálnímu rozhodování sbohem. „Když jsem začínal, můj cíl byla divize. Vůbec mě nenapadlo, že bych jednou mohl jít dál,“ říká v rozhovoru 44letý Radek Příhoda.

Od vašeho rozhodnutí skončit s pískáním uběhl měsíc a půl. Jak celou situaci berete s odstupem času?
Svého rozhodnutí nelituji. Nebyla to věc, která by se zrodila ze dne na den. O tomto kroku jsem začal poprvé vážně přemýšlet už v průběhu podzimní ligové části. Jednoduché to samozřejmě nebylo. Nebojím se totiž říct, že je pro mě fotbal součást životního stylu. Ale na druhou stranu cítím, že to bylo správné rozhodnutí.

Proč jste skončil?
Abych byl upřímný, neviděl jsem světlo na konci tunelu. Byl jsem na křižovatce a ať bych se dal jakýmkoliv směrem, nemělo by to smysl. Také jsem vnímal jistou nejednotu a z ní vyplývající nervozitu, která v posledních měsících kolem sudích opět začala panovat. Nakonec se to přeneslo i do projektu videa, který přitom v minulé sezoně velmi dobře odstartoval. V komisi rozhodčích nastaly určité změny a když jsem si je vyhodnotil, zjistil jsem, že je nejlepší čas přestat. Nechtěl jsem jít dál. Fotbal musí mít důvěru společnosti. Jakmile ji nemá, je ve složité situaci.

Zkouší vás Fotbalová asociace České republiky přemluvit k návratu?
Se zmíněnou asociací v současné době v kontaktu nejsem. Komunikuji jen s Ligovou fotbalovou asociací, což je sdružení profesionálních klubů.

Jak na konec reagovali lidé z vašeho okolí?
Reakce mě příjemně překvapila. Už jen to, jak zareagovali fanoušci. Dostal jsem přes tisíc zpráv. Někdo psal, ať pokračuji, někdo zase to, že mě chápe a ať se mi daří. Bylo i pár negativních odezev. Asi si někdo vzpomněl na nějaké nevydařené zápasy za těch patnáct let na profesionální úrovni.

Těch ale moc nebylo. O čemž svědčí i fakt, že jste jich v lize odřídil 237, dalších 130 duelů jste přidal na mezinárodní scéně. Kdybych vám tato čísla řekl v roce 1995, kdy jste jako rozhodčí začínal, bral byste takový scénář?
Tehdy bych tomu nevěřil. Když jsem začínal, můj cíl byla divize, vůbec mě nenapadlo, že bych jednou mohl jít dál. Nakonec se to ale podařilo. Díky fotbalu jsem mohl procestovat prakticky celou Evropu, podíval jsem se třeba i do Číny, získal obrovské zkušenosti, kontakty a celkový přehled o fotbale v celé Evropě.

Radek Příhoda, fotbalový rozhodčí a ředitel Správy sportovních zařízení města Loun.

Radek Příhoda.  Foto: Deník/Petr Kinšt

Vzpomenete si na svůj první odpískaný zápas?
V amatérech jsem měl premiéru v Lenešicích u žáků, v rámci seniorského fotbalu to bylo někde na Žatecku. A v lize jsem začal zápasem Jablonec – Sparta. Jablonec vyhrál 3:0 a v utkání byla červená karta i penalta. Jednou jsem řekl, že skončím tam, kde celá moje cesta začala, takže na jaře ještě vyběhnu jako rozhodčí k jednomu utkání v Lenešicích. To bude opravdu naposledy.

Co vám za celou dobu u fotbalu nejvíc utkvělo v paměti?
Asi to, že jsem díky němu poznal mnoho skvělých lidí, jak v Čechách, tak v zahraničí. Fotbal zkrátka spojuje. Získal jsem spoustu přátel a je příjemné, že když jedete někam na dovolenou, tak se za nimi můžete kdykoliv zastavit, pozdravit je a pobavit se o fotbale.

Mezi profesionály jste se poprvé ocitl v roce 2004. Jaká tehdy byla česká fotbalová scéna?
Abych řekl pravdu, tak jsem se jako nováček soustředil spíš na sebe a na to, abych za těch devadesát minut odvedl pokud možno co nejlepší výkon. Ne vždy se to podařilo. Co se týče herní úrovně, spousta lidí říká, že dřív to bylo lepší, ale není tomu tak. Fotbal je dnes rychlejší, agresivnější, tvrdší, hra se neustále posouvá.

Změnil se respekt k sudím?
Respekt si musíte sami vybudovat. Ten si nekoupíte, nikdo vám ho nezařídí. S hráči jsme si vybudovali vzájemnou důvěru a přirozený respekt. Měl jsem ho čím dál větší a ke konci mé kariéry už prakticky nebyl hráč, se kterým bych měl problém.

Když se za celou vaší kariérou ohlédnete, co vám pískání dalo a co vzalo?
Vzalo mi samozřejmě spoustu času, víkendy, které jsem mohl strávit s rodinou a přáteli. Rodinné oslavy byly víceméně pokaždé beze mě. Pozice rozhodčího mi ale dala to, že jsem mohl být u fotbalu. Mám díky tomu větší rozhled a koneckonců jsem byl neustále ve velmi dobré fyzické kondici.

Jak jste na tom s kondicí nyní?
Kupodivu možná lépe, než předtím (smích). Chytlo mě totiž běhání, s kamarády chceme vyzkoušet i nějaké závody. Tohle mě teď drží. Sportuji celý život.

Utkání Slovanu Liberec proti Slavii Praha. Hlavní rozhodčí Radek Příhoda

Utkání Slovanu Liberec proti Slavii Praha. Hlavní rozhodčí Radek Příhoda, jaro 2018.  Foto: Deník/Petr Zbranek

Patřil jste k sudím, kteří byli profesionály po všech stránkách. Přitom mi přijdete jako úplně normální chlap z Loun, který si na nic nehraje. Byla právě skromnost a přirozenost věcí, která vám pomohla k tak úspěšné kariéře?
Asi by bylo lepší zeptat se na tohle druhých, ale zřejmě tudy cesta vedla. Nikdy jsem si na nic nehrál a zároveň věděl, že přijde den, kdy to všechno skončí.

Budete nadále sledovat ligové zápasy? A můžete už prozradit, kterému týmu fandíte?
Na fotbal jsem samozřejmě nezanevřel, sledovat ho budu neustále. Já ale nikdy neměl klub, kterému bych vyloženě fandil. Tedy kromě Loun. Jsem patriot a našim klukům fandím. V lize se mi líbí mnoho zápasů. Dovedu si i představit, že bych pro nějaký klub pracoval.

Co by to mělo být za práci?
Musel by to být klub s mezinárodními ambicemi. V Evropě jsem nebyl snad jen ve čtyřech státech, takže zkušenosti mám. Špičkové kluby mívají mezinárodní úsek a v něm bych mohl zužitkovat své zkušenosti z mezinárodní scény.

Jakákoliv práce propojená s rozhodčími vás neláká? Třeba pomáhat vychovávat nové arbitry?
Mám určitou vizi a představu. Zatím si to ale nechám pro sebe.

Utkání Slovanu Liberec proti Slavii Praha. Václav Hladký a rozhodčí Radek Příhoda

Utkání Slovanu Liberec proti Slavii Praha. Václav Hladký a rozhodčí Radek Příhoda, jaro 2018.  Foto: Deník/Petr Zbranek

Kdy vizi prozradíte?
To se teprve uvidí.

Jaké nyní máte plány?
Jako první sudí jsem dostal nabídku hrát za Real Top Praha, to je u mě nyní asi největší novinka. Na tuto zkušenost se nesmírně těším, protože hrajete fotbal a ještě pro charitativní účely. Což je samo o sobě prostě výborné.

Vy jste po celou dobu, co jste profesionálně pískal, stejně chodil do práce. Dnes jste na pozici ředitele Správy sportovních zařízení města Louny. Co všechno máte na starost?
Starám se o sportoviště. Mám pod sebou zimní stadion, sportovní halu, koupaliště, saunu, letní cvičiště, kuželnu a posilovnu. Od roku 2015 jsme udělali obrovský kus práce, jsme na dobré úrovni. Nyní se třeba nacházíme v zázemí sportovní haly a za tu se vůbec nemusíme stydět. Hala je perfektní. Bohužel není nafukovací, aktuálně řešíme třeba to, že není místo pro zápasy a tréninky basketbalistů.

Dovolte mi ještě jeden dotaz směřující k Fotbalové asociaci České republiky. Čím dál více se hovoří o Pavlu Nedvědovi a jeho návratu do Čech. Je jeho comeback reálný?
Pavel Nedvěd je světový fenomén. Jsou jisté náznaky, ale jeho návrat opravdu nemohu potvrdit ani vyvrátit. Pokud by v následujících letech usedl do čela českého fotbalu, byla by to absolutní paráda, která by moc pomohla. Pavel je pořád srdcem v Čechách. A český fotbal zkrátka potřebuje získat důvěru!

Radek PříhodaNarozen: 25. března 1974 v Lounech
Odpískané zápasy v lize: 237
Odpískané zápasy v Evropě: 130
Dosažené vzdělání: bakalářské
Současné zaměstnání: ředitel správy sportovních zařízení
Oblíbené motto: Tvůj čas je omezen. Proto ho neztrácej tím, že budeš žít život někoho jiného.
Oblíbená kuchyně: italská
Oblíbené pití: Plzeň
Oblíbený filmový žánr: historické dokumenty
Oblíbený knižní žánr: válečná literatura