„Teď s Michalem cvičím věci, co můžu a co nemůžu. Zjišťujeme, při čem to bolí, při jakých pohybech. Musíme zpevnit kotník, když tam teď jeden vaz chybí, takže aby se to posílilo okolo. A postupně se pak dostanu na hřiště,“ říká rekonvalescent Vošahlík, který si už párkrát kopl do míče.
„Měl jsem s klukama rozcvičku, rozběhal jsem se s balónem. Trénoval jsem přihrávky a párkrát jsem si i vystřelil. Michal se mi hodně věnuje a od té doby, co spolu cvičíme, se to hodně zlepšuje,“ dodal Vošahlík.
Honza Vošahlík začal s trénováním zhruba pět týdnů od úrazu, takže to ještě ve finále dopadlo relativně dobře. Některé prognózy byly mnohem horší. „Jeden doktor říkal, že to sešije, druhý zase, že ne. Takže jsem z toho měl hlavu jak balón. Pro mě jako pro laika to bylo těžké, nevěděl jsem, co mám dělat, jestli jít na operaci, nebo ne. Pak až o tom rozhodl doktor Kolář, aby se to určitě nešilo, že bych se léčil ještě déle než normálně. A noha by to měla vydržet,“ řekl Deníku Vošahlík.
Jablonec odjel v úterý ráno na soustředění do Rakouska, kam by už chtěl být Vošahlík připravený naplno trénovat na hřišti. „Určitě zatím nebudu chodit do zápasů nebo do nějakých soubojů. Ale začnu pomalu, abych se do toho dostal,“ míní Vošahlík.
Díky nešťastnému úrazu uteklo mladému záložníkovi evropské mistrovství jednadvacítek, ale jak sám říká, se spoluhráči z reprezentace byl v kontaktu a prožíval tak jejich boje o olympijské hry v Londýně alespoň na dálku. „Tak sledoval jsem to, píšu si s Pegasem a Lukášem Marečkem docela často,“ věří Vošahlík.
Honza Vošahlík hned několik pár týdnů po konci fotbalové sezony odjel na čtrnáctidenní dovolenou do Egypta se svou přítelkyní Anetou. Teplé a klidné prostředí neulevilo jen kotníku. „Hlavně mi to pomohlo psychicky, nemusel jsem být tady, nemusel jsem číst noviny a takové ty věci okolo toho. Měl jsem klid a s přítelkyní jsme si odpočinuli, protože jsme se nemuseli o nic starat.
Týden po návratu z rakouského soustředění čeká hráče Jablonce úvodní duel druhého předkola Evropské ligy. Soupeřem bude buď černohorská Budućnost Podgorica, a nebo albánský tým SK Flamurtarti. „Myslím si, že pojedeme do Černé Hory. Já osobně doufám, že už budu připravený jít do zápasu,“ říká Vošahlík.
