Fotbal má konečně předsedu. Přečtěte si komentář Jaroslava Hrabáka

A když to nechápou delegáti, kteří mají český fotbal zastupovat, tak to je smutné. A tak zatímco Valná hromada mnoho hodin byla soubojem dvou fotbalových komor v jednom fotbalovém rybníku, tak uniká ta podstata. Jak konkrétně dál s českým fotbalem. Problém Berbr je zástupný, ten nové hráče kopat nenaučí a neposune je tam, kde bychom je všichni chtěli vidět. V českém fotbale stále vítězí politika nad fotbalem a touha jednotlivců mít moc, než něco pro fotbal udělat. Nestojím na straně ani české, ani moravské komory, ale pokud si ta moravská zase zvolí za místopředsedu pana Zlámala, který v době největší krize českého fotbalu, jako jeho první místopředseda vezme nohy na ramena a schová se někde pod svatým kopečkem v Olomouci, tak to, proboha, už normální není.

ČTĚTE TAKÉ:

„Vrátit se po deseti letech je příjemné. Pořád mám elán a chuť,“ říká Rada

Když se dostal fotbal do bezvládí a krize, tak se toho naopak ujal ten proklatý Roman Berbr a přes nejhorší období český fotbal převedl. Je smutné, že se v té době žádný jiný „hrdina“, co by vyrazil s kůži na trh, neobjevil. Já Martinu Malíkovi přeji, aby se mu v nové roli vedlo už proto, že fotbal, potažmo český fotbal, mám velice rád a nepatřím mezi ty, kteří se radují, když se mu nedaří. Jediné, co mi na Valné hromadě českého fotbalu a dlouhou dobu před ní vadilo a stále vadí je, že fotbal vůbec nehledal osobnosti, které nezatížené přežitými praktikami, by mohly pustit mezi české funkcionářství trochu svěžího větříku. Ono málo platné, staré psy asi novým kouskům nenaučíš …