Opět jste zahrál dobře a výkon okořenil brankou, záříte spokojeností.
Tak určitě ano, ale musím se mírnit, jsou to jenom takové vlaštovky. Je třeba hrát dál.

V první půli jste měl šanci a jednu připravil, co chybělo, abyste ji proměnil?
Asi lépe zamířit. Byla to tutovka, šel jsem sám na gólmana a chtěl jsem to dát po zemi na zadní tyč. Podíval jsem na brankáře, bohužel, špičkou jsem to trefil do něho, štve mě to. Při druhé akci ke konci první půle jsem obešel hráče, dostal se do vápna, dal míč Davidu Lafatovi, ten přihrál za vápno Loučkovi a nakonec z toho bylo jen břevno. Byl jsem u tyčky a myslel jsem si, že to je už gól.

Ve druhé půli jste se branky nakonec dočkal.
Už bylo na čase. Zahrával jsem rohový kop, domácí obrana míč odvrátila na vápno. Zmocnil jsem se míče, a přestože přede mnou stálo dost hráčů, zkusil jsem vystřelit. Trefil jsem snad jediné místo, které tam bylo. Jsem za něho šťastný.

Byla nějaká oslava?
Domů jsem přijel později a byl jsem i dost unavený, takže nic nebylo až v pondělí jsme to lehce oslavili v rodinném kruhu.

Už vás pokladník zkasíroval?
Ještě ne, v šatně po zápase mě Filip Klapka, který je pokladníkem, upozorňoval, co mě to bude stát, nevím přesně kolik, ale zaplatím to rád.

V neděli přijede do Jablonce Slavie. Bude vítězná série pokračovat?
Doufám, na takového soupeře se musí těšit každý. Zvláště, když bude dobrý terén. Jen aby přišli diváci. Zdá se mi, že čím líp hrajeme, tím na nás chodí méně lidí.